Proč si založit květnatou louku
Květnatá louka je příjemná na pohled, potřebuje menší údržbu než trávník, v období sucha zadržuje v zahradě vodu a najde v ní potravu i útočiště všelijaký užitečný hmyz. Tak proč jí kousek zahrady nebo nějaký ten truhlík nevěnovat?
Před téměř 30 lety založil pan Bohumil Bradna polní botanickou zahradu, jinak řečeno luční květinové hospodářství, kterou výmluvně nazval Planta naturalis. Již předtím (a od té doby ještě víc) sleduje pan Bradna vztahy mezi lučními rostlinami. Díky tomu může s citem vytvořit různé druhy směsí květnatých luk. A tak můžete mít přírodě blízkou květnatou louku na své zahradě nebo v květináči i vy. Směsi vhodné pro různé účely obsahují českou květenu, léčivé byliny i zelené koření.
A nebude to starost navíc?
Předně je dobré říct, že louka potřebuje mnohem méně údržby než klasický zahradní trávník. Louku je třeba sekat jednou až maximálně třikrát za rok. Mezi sečením nevyžaduje žádnou další údržbu, ba naopak! Během suchého období v zahradě zadrží vodu. Máte-li poslední roky problém trávník udržet naživu, nejste jediní. Průběh léta se mění a trávník přestává být pro nynější podnebí vyhovující.
Proč se do pěstování louky pustit?
Květnatou loukou podpoříte tzv. malý vodní cyklus, který v posledních desetiletích velmi zeslábl. Je to proces, který jsme se učili ve škole. Tak si pojďme vzpomenout – jak jen to bylo? Nějak takto: vegetace v zemi udržuje vodu, která se pozvolna vypařuje do ovzduší. Vlhkost se kumuluje v atmosféře a vytváří oblačnost. V určitou chvíli, které nejlépe rozumí meteorologové, se mrak nasytí a usmyslí si pršet… Prší na vegetaci, na všechny naše rostliny i na zem, na střechy a na pozemní komunikace. A pokud je kam, vsakuje se voda až ke kořenům rostlin, keřů a stromů. Vegetace vodu využije ve svůj prospěch a uchová. A tak se cyklus opakuje. Jenže pokud se rozhlédneme kolem sebe, často budeme marně hledat vegetaci, ve které by se mohla voda zadržovat. Namísto toho vodu posíláme kanalizací do řek a do moře, aniž bychom z ní měli jakýkoliv užitek. Malý vodní cyklus tedy zeslábnul tak, že nám chybí častý a lehký déšť. Místo toho srážky přichází velmi nárazově, neočekávaně a v tak velkých dávkách, že nemá voda šanci se v zemi udržet…
Další předností louky je její bohatá skladba. Louka oproti jednotvárnému trávníku obsahuje okolo dvou desítek různých druhů rostlin, travin i bylin. Ze základů ekologie se můžeme dozvědět, že čím více rostlinných a živočišných druhů ekosystém obsahuje, tím je silnější, udržitelnější a zároveň méně zranitelný. Pokud vedro (nebo jiný činitel) udolá jednu, dvě nebo i pět rostlin, dalších patnáct jich přežije.
Různorodost rostlin, kterou květnatá louka skýtá, zaručeně přivábí mlsné sosáky všech včelek, motýlů a jiných hmyzáčků, které máte v okolí. Je to pro ně skutečně hostina. Hmyzu za poslední léta ubylo opravdu velké množství, proto bychom měli těmto drobečků poskytnout co nejvíce potravy. Ať si dají do nosu! Louka, která je sekána jen několikrát do roka, je pro ně také opravdovým úkrytem. Nikdo je neruší častým sekáním, a oni tak můžou nerušeně žít své životy. A co více – setkávají se u sladkého nektaru a v houštinách zakládají další generace.
Komu by uniklo, že louka je také krásná na pohled... V jejím rozmanitém zeleném základu jemných listů kvetou různé tvary lučního kvítí, které naši pozornost upoutají tu modrou barvou, jindy zase růžovou nebo žlutou. Louku však nemusíte zasít na celý pozemek, ideální je vyčlenit pro ni jen určitý prostor.
Máte louku? A můžu ji vidět?
Louka bude přitahovat nejen vaše zraky, ale také pohledy kolemjdoucích. Až uvidí tu krásu na vaší zahradě nebo v květináči, někteří po ní také zatouží. Díky tomu budou vznikat další loučky, které poskytnou potravu a úkryt pro hmyz, zadrží více vody a potěší mnohá srdce. Můžete tak inspirovat lidi ve svém okolí, ať už je znáte či ne, aby také vrátili kousek země zpátky přírodě. Semínka z vaší louky můžete sbírat, rozdávat kamarádům, rodině či sousedům, aby si i oni zaseli něco z té vaší krásy.