Vodní špenát velkolistý
Velkolistý vodní špenát je křupavý, výživný a perfektní pro vodní zahrady. Jeho výrazná chuť a textura jsou skvělé pro asijské stir-fry pokrmy a potřebuje vlhké prostředí pro optimální růst.
Ipomoea aquatica, známá jako vodní špenát, je tropická polokeřovitá rostlina pěstovaná jako zelenina pro své křehké výhonky. Obecně se předpokládá, že I. aquatica byla poprvé domestikována v jihovýchodní Asii. Pěstuje se hojně v jihovýchodní, východní a jižní Asii. Roste hojně v blízkosti vodních toků a nevyžaduje téměř žádnou péči.
Ipomoea aquatica roste ve vodě nebo na vlhké půdě. Její stonky měří 2-3 metry nebo více, koření v uzlinách, jsou duté a mohou plavat. Listy jsou typicky střídavé (šípovité) až kopinaté, 5-15 cm dlouhé a 2-8 cm široké. Květy jsou trubkovité, 3-5 cm v průměru a obvykle bílé s fialovým středem. Množení se provádí buď vysazováním řízků ze stonkových výhonů, které zakořeňují podél uzlů, nebo vysazováním semen z květů, které vytvářejí semenné lusky.
Balení obsahuje 30 semen
Tato zelenina je běžnou součástí pokrmů východní, jižní a jihovýchodní Asie, například smaženého vodního špenátu.
V Singapuru, Indonésii a Malajsii se jemné výhonky spolu s listy obvykle smaží s chilli papričkou, česnekem, zázvorem, sušenou krevetovou pastou (belacan/terasi) a dalším kořením. V Penangu a Ipohu se vaří se sépiemi a sladkou a pikantní omáčkou. V hokkienském dialektu je také známý jako eng chhai, může se také vařit s konzervovanými sépiemi, poté se opláchne a smíchá s pikantní pastou rojak, čímž vznikne jiu hu eng chhai. Vařený eng chhai se také může podávat s fermentovanými nudlemi z krilu - belacan bihun - a krevetami mi.
V barmské kuchyni je vodní špenát hlavní složkou barmského salátu zvaného gazun ywet thoke (ကန်စွန်းရွက်သုပ်), který se připravuje z blanšírovaného vodního špenátu, limetkové šťávy, smaženého česneku a česnekového oleje, pražené rýžové mouky a sušených krevet.
V indonéské kuchyni se mu říká kangkung; vařený nebo blanšírovaný spolu s další zeleninou tvoří složku salátů gado-gado nebo pecel v arašídové omáčce. Mezi recepty, v nichž se kangkung používá, patří plecing kangkung z Lomboku a mie kangkung (nudle kangkung) z Jakarty.
V Thajsku, kde se jí říká phak bung (thajsky ผักบุ้ง), se jí syrová, často spolu se salátem ze zelené papáji nebo nam phrik, ve smažených pokrmech a v kari, jako je kaeng som.
Na Filipínách, kde se jí říká kangkóng, se křehké výhonky krájejí na dílky a vaří se spolu s listy v dušených rybách a mase, jako je sinigang. Zelenina se také běžně konzumuje samotná. V jídle adobong kangkóng (nazývaném také apan-apan) se smaží na oleji, cibuli, česneku, octu a sójové omáčce. V jídle ensaladang kangkóng (nebo kinilaw na kangkóng) se blanšíruje a podává v octě nebo šťávě z kalamansi a čerstvých rajčatech a cibuli se solí a pepřem podle chuti.
V binagoongang kangkóng (nebo ginisang kangkóng) se smaží s česnekem a doplňuje bagoong alamang (krevetová pasta) nebo bagoong isda (fermentovaná ryba) a plátky čerstvých rajčat a cibule, běžně také s kostičkami křupavého liempo (vepřový bůček) nebo vepřového adobo. Může být také okořeněno papričkami siling haba nebo siling labuyo, sójovou omáčkou, černým pepřem a cukrem. Od adobong kangkóng se liší tím, že se nepoužívá ocet. Místní předkrm zvaný crispy kangkóng má listy obalené v těstíčku z mouky a smažené do křupava, podobně jako japonská zeleninová tempura.
.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Špenát |
|---|---|
| Počet semen v balení: | 30 |
| Původ: | Asie |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
 až kopinaté, 5-15 cm dlouhé a 2-8 cm široké. Květy jsou trubkovité, 3-5 cm v průměru a obvykle bílé s fialovým středem. Množení se provádí buď vysazováním řízků ze stonkových výhonů, které zakořeňují podél uzlů, nebo vysazováním semen z květů, které vytvářejí semenné lusky.</p>
<p>Balení obsahuje 30 semen</p>){kind=link}