Saláty: co je dobré vědět o jejich pěstování

Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu. Záhon lze ochladit i zalitím. Jaké další požadavky na pěstování má tato listová zelenina?

Pěstování

Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10–20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Některé kultivary jsou odolné vůči vyšším teplotám, jiné vůči mrazu. Při teplotách nad 25 °C však saláty špatně klíčí, předčasně vybíhají do květu a mají hořké listy.  

Salát potřebuje slunné nebo přistíněné stanoviště a úrodnou půdu, která zadržuje vodu. Není nijak zvlášť náročný na přihnojování. U salátu je velmi důležité vysévat kultivary vhodné pro dané roční období, aby se předešlo nežádoucímu vybíhání do květu. V teplém počasí začnou saláty hnát své listové středy do výšky a posléze do květu, hlávky tak ztrácí svou chuť, listy hořknou a tuhnou a dále se nevyvíjejí. Rostlina zkrátka dozrává a všechnu sílu žene vzhůru do semen. Proto se saláty dělí podle ranosti a je dobré jejich období výsevu a sklizně respektovat. 

Všechny saláty jsou vhodné do smíšených kultur. Prospívají v sousedství ředkviček, kedluben, keříčkových fazolí, červené řepy, kopru, jahod, mrkve, zelí, pórku, fenyklu i česneku. Ideální jsou pro společný výsev s dýněmi a cuketami. Na jaře saláty sklidíte, než se dýně a cukety rozrostou. Saláty však nepěstujte v blízkosti petržele, celeru a řeřichy. Na stejném místě by se neměly pěstovat dříve než za tři roky, aby nedošlo k přemnožení případných houbových chorob. Sazenice malých kultivarů vysazujte do sponu 15 x 15 cm, větší do sponu 30 x 30 cm. Sazeničky sázejte ven zhruba od začátku dubna, rodící se srdíčko by mělo být mírně nad povrchem půdy. Záhony průběžně plejte. Pokud rostliny rostou opravdu pomalu, aplikujte organické hnojivo. V suchém počasí saláty pravidelně zalévejte, minimálně jednou týdně. Zálivka je podmínkou krásných salátů, jen pozor na přelití, mohly by začít odspodu uhnívat. 

Salát se sklízí za 35–80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Můžete ho také sázet postupně s odstupem týdnů, poté průběžně sklízet. Salát ledový vybíhá do květu nejméně, je tak ideální pro pěstování i přes léto. U ostatních salátů lze kvetení zabránit umělým zastíněním, například přikrytím textilií. Zatím jsem tento trik nezkoušela.  

Odrůdy s tmavě červenými listy raději vysazujte do mírného stínu. Pokud pěstujete saláty na semena, ta velmi rychle ztrácí svou klíčivost. Udržují si ji maximálně 4–5 let, a to ještě pod úrovní 50 %.

Sklizeň

Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6–7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10–11 týdnů, římské a ledové saláty za 11–12 týdnů. Saláty ihned po dosažení požadované velikosti skliďte, aby nevyběhly do květu. Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí, případně můžete dle potřeby odřezávat jednotlivé listy. Při sklizni salátu záleží na denní době – ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl. Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Jediný, který vydrží v ledničce i několik dní, je salát ledový. Šéfkuchaři doporučují rozebrat salát na jednotlivé listy, ty omýt a vlhké je volně uložit do plastového boxu do lednice. Takto se dá i mírně ovadlý salát zachránit, bude křehčí a křupavější, v ledničce vydrží až 3 dny. Je možno tak zpracovat větší množství sklizně naráz a postupně saláty odebírat. Důležitá je vlhkost listů a chlad.

Škůdci

Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky. Římský salát málokdy napadají plži, protože jeho listy jsou tužší než listy ostatních salátů.

Zdravotní přínos

Salát obsahuje bílkoviny, sacharidy, vlákninu a je zdrojem řady minerálních látek (vápníku, železa, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, zinku) a vitaminů skupiny B, C, A, E a K.  

Příznivě ovlivňuje kvalitu spánku. Zvyšuje přívod kyslíku do tělních buněk, buněčné dýchání se díky salátu zrychluje a zlepšuje se zhodnocování bílkovin. Salát prospívá činnosti slinivky břišní a snižuje hladinu cholesterolu, posiluje náš imunitní systém, chrání buňky před poškozením, posiluje činnost srdce a nervový systém. Červené druhy podporují díky obsahu karotenu tvorbu červených krvinek a chrání tělo před vlivy volných radikálů. Salát povzbuzuje trávení a činnost jater. Šťáva z hlávkového salátu uleví pacientům se žaludečními vředy nebo s tuberkulózou. Salát je neodmyslitelnou součástí stravy při hubnutí, protože má minimum kalorií, ale obsahuje hodně vody, cenných látek a vlákniny.

Použití v kuchyni

Jednotlivé druhy salátů se používají primárně jako salátová zelenina, ale starší listy se dají vařit a přidávat do polévek. Římské saláty se i grilují. V poslední době jsou saláty populární jako součást vitaminy nabitých smoothies.