Malý průvodce pěstováním dýní

Dýně… Tolik barev a tvarů! S nimi se nikdy nebudete nudit! První zapsaný dýňový recept pochází z knihy Johna Josselyna New England's Rarities vydané v roce 1670. K uvařené dýni přidejte máslo, sůl a koření a vše důkladně rozmačkejte, píše autor. To v zásadě odpovídá dnešní nejrozšířenější dýňové úpravě – polévce nebo pyré. Ale pěkně od začátku, tedy od samotného pěstování dýňových krásek…

 

DSC00196

 

Pěstování

Tykve jsou obecně teplomilné plodiny, proto s výsevem nespěchejte a počkejte, až bude půda dostatečně prohřátá. Výsadba je ideální od konce dubna až do konce května, do dolíčků v záhonu po 2–3 semenech. Je třeba do důlku dát semen raději více, protože dýňová semena mají tendenci zasychat.  

Semeno ve vhodných podmínkách (tedy při teplotě přes den vyšší než 20 °C, na přímém slunci a ve vlhku) vyklíčí do pěti dnů. Je tedy nejlepší vysít dýni v době kolem „zmrzlých mužů“ přímo na záhon. Ne moc hluboko. Vzejde až po zmrzlých a docílíte nejlepšího růstu přirozeně.  

Dýně lze předpěstovat, ale ničeho zvláštního tím nedocílíte, neboť při přesazení jsou dýně velmi náchylné na jakýkoliv drobný pohyb a jejich růst se může značně zpomalit, nebo dokonce i přerušit. Pokud však pěstujete dýni v chladnějším podnebí, lze si sadbu předpěstovat až čtyři týdny předem.  

K dobré úrodě pak už potřebujete jen práci včel, další hmyz a dobrou zálivku, aby dýně dorostly do vytoužené velikosti. Dozrávající plody na záhonu můžete opatrně různě otáčet, tím je vystavíte slunci ze všech stran a zároveň zajistíte hezký tvar dýní.  

Výborné stanoviště pro dýně, pokud nemáte velký záhon nebo pole, je na kompostu. Dýně by však měla mít možnost dostat se k půdě, neboť její šlahouny dále zakořeňují, což pomáhá jejich plodnosti. Mezi jednotlivými rostlinami udržujte vzdálenost zhruba 1 x 2 m. Podle mé zkušenosti se ale dýně dá pěstovat i v menším sponu. Pro zdárný růst je podstatné dýně okopávat a zbavovat okolí mladé rostliny plevele. Během růstu velkých listů a šlahounů už si rostlina poradí, případný plevel přeroste a velkými listy ho zastíní. 

Pokud chcete zachovat druhovou čistotu nebo pěstovat dýně na semeno, nepěstujte různé odrůdy vedle sebe na jednom záhonu či kompostu, i kdyby byly daleko od sebe. V okruhu alespoň 800 m by jiná dýně neměla být. Odrůdy dýní se mezi sebou rády a překvapivě rychle kříží.  

Nesnažte se pěstovat dýně ve skleníku, zaberou v něm veškeré místo, a ostatní rostliny tak ztratí šanci na přežití. Dýně nesnese podmáčenou zeminu. V horkých měsících si na poli umí vystačit jen s ranní rosou. Pokud bude mít dostatek vláhy na začátku růstu, dokáže vytvořit kvalitní plody i za zhoršených podmínek bez zálivky nebo deště.

 

Dýně v květináči

Dýně je velmi snadné pěstovat ze semínek. K dispozici jsou ale také sazenice, které si můžete zakoupit v mnoha zahradnictvích a hobbymarketech. Vyroste i na balkoně v dostatečně velkém květináči, alespoň o obsahu 20 l. V případě, že chcete pěstovat více než jednu rostlinu, sáhněte po květináči alespoň o 80 l. Dýně roste velmi rychle, péče o ni by tedy měla být každodenní.  

Pro pěstování v květináči zvolte kvalitní a dobře propustnou zeminu. Čím více půdy, tím lépe. Důležitá je drenáž, proto použijte květináč s více otvory, kterými voda odteče. 

Zkuste se zeptat sousedů, zda nemají králičí hnůj – pro dýni, zejména v květináči, je skvělým hnojivem. Dejte jej ale pod dýni ještě před jejím zasazením, máte pak šanci i na opravdu velký kousek!

 

Sklizeň

Během dozrávání dýně odstraňte z rostliny listy, které stíní plodům. Po 12 týdnech od výsadby můžete pomalu začít sklízet, závisí to však i na odrůdě. Zralý plod poznáte podle tuhé slupky a praskající stopky. Až budete dýni odstřihávat, ponechte jí stopku – zabráníte tak vstupu vody, nežádoucího hmyzu a chorob do dýně.  

Dosušení plodů proveďte na slunci, po dobu asi 10 dnů od sklizně. Tím se zpevní slupka, která zabrání ztrátě vody, případně tykev dozraje. Plody, které budete chtít následně skladovat, nechte na záhonu dozrávat, jak dlouho to bude možné. V případě jen velmi mírných mrazíků, kdy je ještě přes den slunce, můžete na noc dýně přikrýt a dále je ponechat na záhonu. Pozor, dýně může namrznout, a tím pádem uhnít.

 

Skladování

Dýně, tedy zimní tykve, jsou výjimečné tím, že je lze skladovat po velmi dlouhou dobu, aniž by ztratily některou ze svých kvalit. Ideální teplota pro skladování je 10 °C. Pokud rozložíte dýně venku, musí být pod střechou, vlhko jim nesvědčí. Tykve se zaschlými stopkami mohou zůstat i v bytě, ale zde platí potřeba umírněné teploty do 20 °C. Velké tykve ukládejte vedle sebe, nikoliv na sebe, malým dýním skladování pospolu nevadí. Pokud během skladování objevíte nahnilé kusy, zbavte se jich. Nehezky zapáchají a také by mohly hnilobou ohrozit další plody. Vždy uchovávejte jen dýně v perfektním stavu.  

Pokud dýně sklidíte v první polovině září a necháte je do konce září na slunci dozrát, uschne jim slupka. Následně je opatrně uskladněte na suché místo, ideálně větrané ve sklepě nebo v garáži, kde bude teplota 5–10 °C a nebude tam kolísat vlhkost. Tak lze hokkaido, špagetové a máslové dýně skladovat do poloviny ledna. Muškátová dýně, dýně typu Hubbard, Futsu Black, turci a žaludové dýně vydrží do března, výjimečné kusy (třeba Sweet Dumpling) až do května. Je to ale spíše výjimka a dýně už nebudou mít ty správné chuťové vlastnosti. A většinou na ně už chuť ani mít nebudete.

 

DSCF9505

 

Škůdci

Tykve často trpí okurkovou plísní, kterou mohou chytit hlavně za horkého a suchého počasí. Prevencí je pravidelná lehká závlaha. Pozor, nikdy nezalévejte listy tykví, vždy pod ně, abyste je nespálili prudkým vypařením vody z horkých listů. Pro mladé rostlinky jsou největší hrozbou slimáci. Zejména na sklonku léta pak hrozí padlí, kdy jsou listy potaženy bílým povlakem, a samozřejmě mšice, které mohou na dýně přenést virovou mozaiku projevující se žlutými skvrnami na listech a plodech. V tomto případě je lepší likvidace celé rostliny.  

Na choroby zkuste biopostřik z vodního výluhu z rozdrceného česneku. Pokud nezabere, rostlinu raději spalte, aby nepřišla vniveč celá úroda. Padlí nikdy nesmí přijít do kompostu.

 

Zdravotní přínos

Dýně je zaslouženě oblíbenou potravinou. Nejen pro svou chuť, ale i obsah minerálů (železa, draslíku, hořčíku, sodíku a vápníku), vitaminů (B, C a provitaminu A). Z 90 % tvoří dýně voda, v dužině najdeme i sacharidy, bílkoviny a vlákninu. Semena obsahují i zinek. Napomáhají léčbě chorob močového měchýře a močovodů, dokonce mají lehce projímavý účinek. Dýně odstraňuje také škodlivé látky ze střev, podporuje trávení, posiluje imunitní systém a působí protizánětlivě.

 

Použití v kuchyni

Dýně v kuchyni zpracováváme převážně jako zeleninu, ale můžeme je využít i jako ovoce. Rozšířené jsou dnes skutečně ve všech celosvětových kuchyních a na všech kontinentech. V Evropě najdeme běžně v nabídce dýňové polévky, dýňové pyré, placky, grilovanou dýni nebo třeba pečené koláče s dýní. Angličané jedí dýni ke snídani, Američané ji milují v polévce, ve středoasijských zemích patří marinovaná dýně k masitým pokrmům jako příloha, v Arménii se dýně plní vařenou rýží, sušeným ovocem, ořechy a medem a v Jižní Africe narazíte na dýňové lívanečky se skořicí a muškátovým oříškem. V Japonsku se dýně balí do sushi.

 

mceclip0-19

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení