EXTRA SLEVA 15 % NA VŠE I NA JIŽ ZLEVNĚNÉ ZBOŽÍ NA TŘI ZMRZLÍ S PROMO KÓDEM 👉 TRIZMRZLI15 👈.

Vše o původu a účincích blahodárného česneku

Česnek má mezi ostatní zeleninou zvláštní postavení. Udržuje zdraví nejen nás, ale i celé zahrady. „Doktor česnek“, jak se mu někdy říká, totiž zvyšuje odolnost mnoha rostlin a chrání je před různým hmyzem, myšmi i houbovými nemocemi, i když sám na ně trpí. Je to obětavý člen našich zahrádek. O jeho dalších dobrých vlastnostech píše Marie Úlehlová-Tilschová, autorka České stravy lidové z roku 1945: „I jeho požívání je prastarým zvykem, podobně jako užívání medu. Dosud dává se kohoutovi i houserovi, aby byli bujní, a psovi zase, aby byl na zloděje zlý a dobře hlídal. Česneku se totiž odedávna připisovala u všech Slovanů zvláštní moc, ať posilující, nebo ochranná. Ani u nás nesměl česnek o Vánocích chyběti a býval asi tak důležitý jako dnes vánočka nebo stromek.“ Tak si toho dobráka važme a pěstujme ho s úctou a láskou, kterou si zaslouží. Vždyť nám dobře slouží!

 

 

Odrůdy u nás pěstovaného česneku se tradičně dělí do dvou základních skupin: na paličáky a nepaličáky. Paličák vytváří květní stvol s pacibulkami, které chrání tzv. toulec. Některé odrůdy vytváří 10 pacibulek, jiné i 1000. Pomocí pacibulek lze česnek množit. Konzumovatelná cibule vyroste hned v prvním roce, je ale menší než cibule vypěstovaná ze stroužku. Z pacibulek si však lze vypěstovat sadbu pro příští sezonu. Paličák tvoří středový výhon, který dozráváním dřevnatí. Dřív vysychá, ale zase má větší stroužky. Oproti tomu nepaličák vytváří více menších stroužků (většinou 10 až 20), mnohé z jeho odrůd obsahují více silic, má spolehlivější výnos a lze jej dobře skladovat. Nepaličáky se dále dělí na širokolisté ozimé nepaličáky a na úzkolisté nepaličáky. Nejlepší skladovatelnost mají úzkolisté nepaličáky, jejichž pěstování je také nejsnazší. Stroužky tvoří podzemní cibuli o velikosti zhruba 5 cm. Slupka stroužků může být růžová, namodralá či bílá.

3360x1320_banner blog2_1

 

Historie

Názory na původ česneku se různí, pravděpodobně po- chází z jihovýchodní Sibiře, kde byly nalezeny první plané rostliny. Druhou teorií je, že pochází ze Západní a Střední Asie, kde rostl divoký předchůdce dnešního česneku – Allium longicuspis. Ten začali pěstovat ve starověké Indii již 4 000 let př. n. l., indičtí obchodníci jej dovezli na Střední východ, odkud si pak našel cestu k Babyloňanům a Asyřanům. V Egyptě byl česnek údajně znám již před 5 000 lety, stroužky česneku byly nalezeny v hrobce krále Tutanchamona spolu s dokumenty, které popisují jeho použití jako léku proti parazitům a pro udržení síly. Byl znám i ve starověkém Řecku, během prvních olympijských her dostávali česnek atleti na podporu výkonu. V Řecku a v Římě se česnek používal téměř na všechno – jako potravina, jako koření, k léčebným účelům i k magickým rituálům. Dokonce se tradovalo, že pověšení hlavičky česneku nad vchod do domu odvrátí neštovice. Vojáci prý dostávali česnek, aby měli více odvahy a méně chorob. Pro své antibiotické účinky byl česnek populárním léčebným prostředkem při morové epidemii. Považoval se za základní dezinfekci a tato jeho role přetrvala i během obou světových válek, kdy se využíval zejména jako antiseptický a protiprůjmový prostředek.

 

Česneku si vážili i ve starověké Číně a Japonsku, kde byl předepisován jako lék na podporu dýchání, trávení a zlepšení potence či při depresích. V Indii se po staletí užíval k léčbě malomocenství. Indiáni z něj připravovali odvar k léčbě nachlazení, usnadnění vykašlávání a při plicních chorobách. Pro Evropu měla největší význam v tomto směru osmanská expanze, díky níž se česnek rozšířil do zemí Blízkého východu a Evropy. Z vinorodé Galie (dnešní Francie) se česnek pravděpodobně dostal až ke Slovanům. Zbytky česnekových stroužků byly nalezeny na keltském obětišti v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu u Adamova.

 

Zdravotní přínos

Česnek obsahuje cenné zdraví prospěšné látky. Hlavní přínos má fytoncid allicin. Díky jeho účinkům byl česnek již odpradávna považován za zázračný prostředek proti nejrůznějším chorobám. Byly známy jeho antiparazitní a antiseptické účinky. V moderní době byly tyto jeho účinky potvrzeny vědecky. Výborně stimuluje kardiovaskulární systém. Opatrní při jeho větší konzumaci by měli být lidé s nízkým krevním tlakem, protože jej ještě více snižuje. 

 

 

Česnek se skládá z 65 % z vody. Obsahuje sirnaté silice, bílkoviny, vlákninu, fruktózu, aminokyseliny, saponiny, ale i minerály, jako je fosfor, síra, draslík, selen, zinek a vitaminy skupiny B.

Látky obsažené v česneku usnadňují odchod střevních plynů, současně působí výborně na střevní mikroflóru. Česnek působí antibakteriálně i antimykoticky. Je prokázán jeho účinek proti virům i proti střevním parazitům.

 

Použití v kuchyni

Česnek bez přehánění kraluje české kuchyni, používá se nejen jako koření a dochucovadlo, ale i jako zelenina. Bez česneku není zabijačky ani česnečky. Jemnější odrůdy vylepší topinky, pesta i pomazánky, ostřejší obohatí pečená masa a polévky. Odstřižené květní výhony paličáků lze použít jako zeleninu do polévek, do pesta nebo nadrobno nasekané na obložený chléb. Celé palice můžete také upéct a vychutnat si nasládlou chuť česneku bez klasické palčivosti. Výbornou variantou skladování je naložení česneku do oleje. Oloupané nepoškozené stroužky zalijete olejem, můžete doplnit i bylinkami, třeba rozmarýnem nebo oreganem. Takto lze naložit i květní výhonky. Naložený česnek vydrží v ledničce i několik měsíců. Stejně připravte i ochucený olej, jen ho přilijte více. Sklenice však nedávejte do lednice, ale nechte je dva až tři týdny na slunném místě. Poté přeceďte a olej skladujte na temném, chladném místě, ne v ledničce.

 

3360x1320_banner blog2_1

 

Zajímavosti

Celosvětová produkce česneku dosahuje desítek milionů tun, největším pěstitelem je Čína, v Evropě Španělsko. V Číně používají česnek proti molům a pilousům.

V Česku roste asi 13 původních druhů česneku – např. česnek hadí, česnek medvědí, česnek hranatý, česnek ořešec. A také se pěstují nejrůznější druhy. Kromě česneku kuchyňského také např. česnek podivný, ozdobný, aflatunský či stopečkatý atd., abychom vybrali ty nejzajímavější názvy, ale o nich až v příští knize.

Po konzumaci česneku po něm bude dech ještě další dvě hodiny cítit. Tak dlouho trvá jeho trávení. Látky obsažené v česneku se však z těla dostávají i plícemi a kůží. Pomůže parfém, žvýkačka, vyčištění zubů, nebo zkuste pomalu rozkousat kávové zrnko, žvýkejte čerstvou mátu nebo petrželovou nať, snězte pár kostiček čokolády nebo bílý jogurt. Naši předci věřili, že česnek působí jako ochránce zahrady. Stroužky česneku nakrájené na tenké plátky a zavěšené mezi rašící větve je prý chrání před ptačím oklováním. Když se sázejí lilie a mladé ovocné stromky, odrazuje česnek hraboše, pod broskvoněmi prý chrání před kadeřavostí broskvoní.