Pařeniště, skleník a fóliovník – víte, jak a pro co je používat?

Pojďme si vysvětlit, k čemu se hodí pařeniště, fóliovník a skleník. Víte, kdy je vhodná doba vysadit v nich první nedočkavá semínka? A co s tím vším má společného vegetační doba?

 

DSC08690

 

Malé sazeničky a teplomilné rostliny jsou tuze choulostivé, proto se musíme stát jejich ochránci a bránit je před nepřízní počasí. Na oplátku nás obdaří bohatou sklizní o dost dříve než při růstu na záhonku. V teplounkých pařeništích, skenících a fóliovnících rostlinky nejsou ohroženy chladem ani střídáním teplot, natož nepříjemným větrem a kroupami. Nekape na ně nechtěná voda a neožírají je ptáci. Dokonce i slimáci jsou na rostlinky pod stříškou krátcí! Zkrátka si tu lebedí jako v pokojíčku.

 

Vegetační doba a rychlení

Většina zeleniny, kterou se chystáme pěstovat, nesnese nízké teploty či mráz. Jejich životní cestě od semínka po plody, pro které je pěstujeme, říkáme vegetační doba. S tou můžeme chytře pracovat, a dokonce ji i prodloužit právě díky pařníkům, skleníkům a fóliovníkům. Jak to přesně funguje si vysvětlíme v článku.

Vegetační dobu rostlinky můžeme různými způsoby urychlit. Při rychlení bereme v úvahu nároky rostliny, především potřebu tepla, a snažíme se je naplnit dříve, než to umožní venkovní počasí. V tom nám pomáhá domácí předpěstování semínek ve skleníku, pařeništi i fóliovníku. K rychlení využíváme rané odrůdy zeleniny či zeleninu s krátkou vegetační dobou. Rychlí se také okrasné rostliny a bylinky.

 

K čemu je ten pařník?

Jedná se vlastně o takový malý inkubátor k rychlení rostlinek, který postavíme na půdu. Nebývá vyšší než 50 cm. Jeho stříšku je možné bez problému odklopit. Měla by být celá prosklená nebo z průhledného plastového materiálu, díky kterému se ohřívá vnitřní prostor. Pařeniště rozdělujeme na teplé a studené. Studené je vyhřívané pouze pomocí slunečních paprsků, a tak mu chvíli trvá, než se prohřeje. Tomu teplému musíme trochu pomoct my, a to koňským hnojem nebo nevyzrálým kompostem. Díky rozkládacím procesům vytvářejí krásné teploučko, a tak zastávají práci přímotopu. Semínka do něj vysejeme brzy z jara.

 

banner vse

 

Kdy založit pařeniště

Studený pařník je dobré založit už na podzim nebo před Novým rokem, aby pod ním zem příliš nepromrzla a první semínka nám nenastydla. Odmítala by pak klíčit. Vhodná doba na setí bývá koncem března, ale záleží na počasí a teplotě. Oproti tomu teplé pařeniště stačí založit až v půlce března. Jakmile v něm bude vhodná teplota, kterou zajistí rozkládající se materiál, můžeme vysévat nedočkavá semínka.

 

Co s pařeništěm v létě a na podzim?

V létě můžeme pařeniště jednoduše rozmontovat a vše si schovat, až zase přijde vhodná chvíle. Místo, kde jsme pařeniště měli postavené, použijeme jako klasický záhon. Až se budou ke konci léta přikrádat studené noci, můžeme pařník znovu použít. Sestavíme ho nad rostlinkami, které potřebují více tepla, aby stihly dorůst (nebo dozrát) před příchodem zimy.

 

DSC02094

 

Na co skleník či fóliovník?

Skleník a fóliovník pomáhá překonat chladnější období roku a urychlovat úrodu. Brzy na jaře či na konci zimy v nich můžeme začít pěstovat rostliny, které nepotřebují příliš mnoho světla a tepla k tomu, aby dozrály. Můžeme zde také předpěstovat sazenice, které potom budou mít na záhoně náskok oproti odrůdám vysazeným přímo do půdy. Navíc přes léto můžeme ve sklenících a fóliovnících přímo pěstovat teplomilné rostlinky! Naprosto si zde lebedí papriky, rajčata, lilky a skleníkové okurky hadovky. Jejich plody zde díky teploučku krásně zrají. Mňam! Na podzim a v průběhu zimy pak můžeme ve skleníku chytře schovat zeleninu, které nevadí chladné teploty.

 

Skleník a fóliovník – dva rialové

Přemýšlíte, zdali si pořídit skleník, nebo fóliovník? Fóliovník má své výhody. Je mnohem levnější než jeho skleněný protějšek a můžeme jej na zahradě libovolně přemisťovat. Jeho životnost je ale velmi krátká, pohybuje se mezi 1–5 lety, a to i když jej přes zimu uklidíme, aby nemusel čelit náročnému zimnímu počasí. Fólie má někdy tendence rozpadat se stářím na malé kousíčky, které vítr roznáší po okolí. Na jeho konstrukci nelze zavěsit poličky a musíme dobře odhadnout její nosnost, aby udržela třeba vijany okurek. Fóliovník hlavně nesmíme zapomenout ukotvit, aby nám neulítl a nepřistál sousedovi na střeše, jistě by nám nepoděkoval.

Skleník je sice dražší, ale zato vydrží dlouhá léta a při mrazech lépe udržuje teplo pro rostlinky. Podíváme-li se na české zahrady, uvidíme v nich velmi kreativní provedení skleníků postavených ze starých oken, velkých zavařovacích sklenic či luxfer. Skleníky bývají různě velké a vždy jsou alespoň tak vysoké, aby se v nich člověk mohl postavit. Jejich konstrukce unese snad vše. Oproti fóliovníku nemusíme skleník každý rok uklízet, musíme jej ale opečovávat po celý rok a hlídat, aby se v něm nerozmnožily plísně a choroby, které zůstávají v půdě i do příštích let. Pokud se nám uvnitř skleníku nějaké nemoci rozšíří, musíme skleník dezinfikovat.

 

Není skleník jako skleník

Ze zahrádek většinou známe skleníky studené, které spoléhají pouze na hřejivou sílu slunce. Stejně fungují i fóliovníky. Existují ale i vyhřívané skleníky, kterým k teplu pomůžeme my. Domácí kutilové je prohřívají například plynem, nebo do nich zavádějí elektrické topení. Takovéto vyhřívání skleníku je poněkud dražší než energie ze sluníčka, proto je dobré si promyslet, zdali se nám to vyplatí. Studený skleník můžeme trochu zahřát podobně jako pařník, uložíme-li do něj koňský hnůj či nevyzrálý kompost.

 

Kdy sázet?

Do nevyhřívaného skleníku můžeme sázet některá semínka už koncem února. Musíme ale počítat s tím, že to klíčkům bude chvíli trvat, protože venku je přece jenom ještě zima. Pokud očekáváme silné mrazy, je lepší setí nechat na březen. Fóliovník v mrazech teplo udrží hůře, proto je i do něj lepší semínka zasévat až v březnu. Do vyhřívaného skleníku můžeme s klidným svědomím sázet ve chvíli, kdy ho vyhřejeme natolik, aby ani v noci uvnitř nehrozily mrazíky - takže klidně už v lednu. Na podzim můžeme vysít semínka těch rostlinek, které mají krátkou vegetační dobu (jako například ředkvičky, rané mrkve, některé saláty či kozlíček polníček) a stačíme je do zimy sklidit.

 

banner bylinky