Jak si založit květnatou louku a co nás čeká za překvapení

Zakládání luční louky a starání se o ní se může zdát složité. Ale není tomu tak! Důležité je připravit se a vědět, co nás může další roky potkat. Poté se můžeme už jen kochat tou krásou, třeba na lehátku s vychlazenou limonádou v ruce. Poslouchat včelky a čmeláky, jak se prohánějí mezi květy zářícími barvami, a mít hezký pocit u srdce.

Pan Branda se už léta zabývá lučním společenstvím rostlin a má v malíčku, jaké květinky spolu rády sousedí a kde se jim nejlépe daří. Jak květnatou louku zakládat a jak se o louku následně starat, se dozvíme z jeho devatera. A pro případ, že byste tápali, proč si takovou louku vůbec zakládat, dozvíte se to v článku ZDE.

A nyní slíbené devatero zakládání luk. Na co je dobré pamatovat?

1. Louku můžeme vysévat po celý rok. Ideální je pro to však jaro a pozdní podzim.
   
   
2. Předně je potřeba půdu pročistit od rostlin. Jak říká pan Bradna, louku vždy zakládáme do čisté půdy. Semena nelze vysít například přímo na trávník či na dosavadní louku. Pročištěnou půdu prokypříme a uhladíme hráběmi.
   
   
3. Semena patří do hloubky 0,5 cm a na jeden metr čtvereční jich náleží 1–2 gramů.
   
   
4. Nepřimícháváme do hotové směsi žádná další semena pro běžný trávník ani jetelotravní osivo. Složení směsi má svůj smysl. Pan Bradna se kombinaci rostlin věnuje více než 30 let.
   
   
5. Při setí louky postupujeme podobně jako při setí trávníku. Nepoužíváme však žádná hnojiva ani herbicidy. Chceme mít zahradu zdravou – a do zdravé zahrady takové prostředky nepatří. Mohli bychom tím také narušit rovnováhu každé směsi.
   
   
6. Co je důležité si uvědomit, je to, že louka nebude v prvním roce vypadat jako na fotkách od pana Bradny. První rok rostou hlavně kořínky, na povrchu se objeví plevel. Ten sekáme, když je vysoký zhruba 20 cm. Nechceme totiž zadusit klíčící rostliny.
   
   
7. Vzešlou louku od druhého roku sekáme kosou nebo zahradní sekačkou, a to ve výšce 5 cm.
   
   
8. Teprve druhý rok louka kvete. Chceme, aby se porost zahustil. Proto tento rok louku posekáme dvakrát nebo třikrát. Jak poznáme, že máme louku poprvé posekat? Vhodná chvíle nastane hned, co odkvetou kopretiny.
   
   
9. Třetí rok a další roky sekáme louku pouze jednou až třikrát ročně.

Při zakládání loučky a během jejího růstu nás mohou čekat různá překvapení. Na některá se ale můžeme připravit, a proto je dobré o nich vědět. Jaká to jsou?

Zahradní posilovna

Místo, kam chceme louku vysít, budeme muset opravdu důkladně vyčistit od všech rostlin, což většinou znamená zbavit se drnů. Jinak by luční květiny neměly prostor na svůj růst. Pokud je plocha malá, vystačíme si s rýčem. Máme-li větší plány, můžeme si půjčit rotavátor, který nám práci velmi usnadní.

 
Netkanka pro každou příležitost

Po zasetí semínek je dobré plochu louky přikrýt netkanou textilií. Ta zabrání zvýšenému odpařování vody a udržuje příjemné mikroklima pro rostlinky i v sušších dnech. Zároveň propouští sluneční paprsky, takže klíčky mají dostatek světla. Chrání také semena před mlsnými jazýčky ptáčků, kteří si mohou naše setí vyložit jako pro ně připravovanou hostinu. Až uvidíme, že rostlinky už nějaký ten centimetr povyrostly, můžeme textilii odstranit a využít ji třeba při nečekaných jarních mrazech. Dokáže ochránit naši úrodu před zmrznutím.

Pozor, rostu!

Až začne vše klíčit a růst, dávejme dobrý pozor. Některé rostlinky mohou nápadně předbíhat ty ostatní a začínat se roztahovat. Tehdy vezměme do ruky atlas květin či chytrou aplikaci nebo si přizvěme zvídavé sousedy a začněme se pídit po původu těchto rostlinek. Je možné, že to bude nějaká potvůrka, která na naší květnaté louce nemá co dělat.

Některé rostliny, které většinou nazýváme plevelem, rostou příliš bujně a mají tendenci své okolí dusit. Pokud tedy určíme, že rostlina nebyla uvedena ve složení semen luční louky, a zjistíme, že se jedná o příliš bujný plevel, budeme jej muset odstranit. Takového nezbedu můžeme vytáhnout i s kořínky, ale opatrně, abychom nenarušili okolní rostliny. Nebo jej můžeme ustřihnout úplně až u země, aby znova nevyrašil. Ale kde se tam ta mrška vzala?

Kdo tu spí?

V zemi je uložený spící život, kterému se říká půdní semenná banka. Jsou to semínka různých rostlin, která se za léta v zemi nastřádala. Mohla uzrát na květinách a travách, které na místě rostly, anebo přilétly s větrem ze vzdálenějších míst. A pak se tato semínka uložila ke spánku a čekala na svou příležitost. Tu jsme jim poskytli tím, že jsme odstranili svrchní vrstvu vegetace – ukrytá semena se tak mohla konečně nadýchnout a vyklíčit. Některé rostlinky nám nevadí, protože jsou malé a neroztahují se. Jiné ale mohou dorůstat velkých rozměrů a rychle se množit, ty si na své květnaté louce nepřejeme.
 

Tu plevel, tady plevel…

Se založením naší loučky nás budou provázet i různá další překvapení. Může vypadat jinak, než jsme si ji představovali. V prvním roce to opravdu vypadá, že nám nic nevyrostlo. Nic nekvete a všude samý plevel... To si ale rostliny budují své kořenové systémy a růžice listů, aby v dalším roce měly z čeho vybujet.

Co bylo ve směsi a co nám vyrostlo?

Dalším překvapením může být skladba rostlin, která na naší loučce vznikne. Můžeme zjistit, že některé rostliny se neobjevily vůbec. Nemusíme být ale zklamaní, je třeba pochopit, že ne každé rostlince se všude daří. Nemůžeme je nutit, aby rostly v podmínkách, kde by se jim nedařilo. Naopak ty květinky, které nám vyklíčily, budou pravděpodobně držáci, protože se jim u nás zalíbilo, a proto propukly v život.

Stane se, že někde se naopak objeví květiny, které nejsou uvedeny ve složení směsi. To jsou právě rostlinky, které vzešly z půdní banky. Pokud příliš neutlačují ostatní luční kvítí, můžeme je nechat v klidu růst. Louka si žije svým vlastním životem a v průběhu let se její skladba bude pravděpodobně měnit. Tyto proměny jsou přirozené a my s tím jen málo co zmůžeme. Je lepší květnatou louku nechat růst tak, jak potřebuje a jak je jí vlastní. Jen ji nesmíme zapomenout občas posekat, aby se kvítkům dařilo.