Devětsil lékařský – Petasites hybridus

Výsev

březen – duben

 

 

 

 

Sklizeň

květen – červenec

 

 

 

 

 

Popis a výskyt

Na vytrvalou za květu 50 cm a za plodu až 130 cm vysokou bylinu s mohutným oddenkem narazíme na vlhkých místech, kde svými kořeny napomáhá ke zpevňování půdy – na březích vodních toků a ploch, na okrajích lesů, podmáčených loukách, roklích a mokřadech ve vyšších polohách. Pochází z jižní a střední Evropy, rozšířila se do severní Evropy a západní a severní Asie.   

Brzy na jaře – od března do května v závislosti na nadmořské výšce – rostlina nejprve vyrazí do květu a až 1 metr velké, srdčitě okrouhlé listy vyrůstají po odkvětu a připomínají listy lopuchu či rebarbory. Jsou jemně pilovité a na rubu šedě plstnaté. Dvoudomé květy jsou bělavé, bledě růžové, růžové až fialové, vyrůstají v hroznitově uspořádaných úborech na šupinaté lodyze, a připomínají drobné kalíšky. Samčí jsou dvakrát větší než samičí. Lodyhy samičích rostlin po opylení vytáhnou vzhůru a tvoří ochmýřené nažky. Devětsil se často vyskytuje v blízkosti podbělu.

Sběr a úprava

Sbírá se oddenek, méně často list a květ. Oddenek časně z jara před rozkvětem, po odkvětu listy, které lze sbírat až do podzimu. Oddenek se suší ve stínu nebo při teplotách do 40 ºC. Užívá se v prášku, nálevu nebo macerátu. Listy se sbírají celou sezónu dle potřeby a používají se čerstvé.

Přestože květy devětsilu krásně voní, celá rostlina nepříjemně páchne stejně jako preparáty z ní, které navíc chutnají hořce. Proto se bylina často přidává do bylinných směsí a prášek se míchá s medem nebo vínem. Devětsil je oblíbený v homeopatické praxi.

Účinné látky

Obsahuje silici, hořčiny, sliz, třísloviny a mnoho dalších látek. Bylina působí protikřečově, čehož se v lidovém léčitelství využívá při léčbě chorob dýchacího ústrojí, žaludku a močového traktu. Rostlina tiší kašel, ulevuje při astmatu, křečích žaludku a žlučníku. Působí močopudně, protirevmaticky, reguluje látkovou výměnu, tlumí horečky, stimuluje menstruaci a hojně se dříve využívala při dně, kašli a dušnosti, epilepsii i zácpě. Zahřátý výluh z kořene má potopudný účinek. 

Čerstvé listy se rozmělněné či naklepané přikládají na výrony kloubů, odřeniny a puchýře. Listy lze před použitím namočit do kvalitního oleje či sádla. Dále se zevně aplikuje při hemeroidech, křečových žilách a nehojících se ranách. Dříve sloužil také při sněti. Kořen se využíval proti střevním parazitům a při morových ranách, o čemž svědčí jeho německý název Pestwurze – morový kořen. Extrakt z devětsilu se osvědčil jako lék na sennou rýmu. 

Zajímavost

Botanický název rostliny Petasites pochází z řeckého slova petasos, jež znamená široký kloubouk, neboť se velkými listy lidé chránili před sluncem. V angličtině se rostlina nazývá butterbur – máslový lopuch a název vychází z toho, že se dříve do listů devětsilu balilo máslo. 

Listy devětsilu, dlouhé až 1 metr a široké 60 cm, jsou největšími listy našeho podnebného pásma.