EXTRA SLEVA 15 % NA VŠE I NA JIŽ ZLEVNĚNÉ ZBOŽÍ NA TŘI ZMRZLÍ S PROMO KÓDEM 👉 TRIZMRZLI15 👈.

Dřín obecný – Cornus mas

Výsev

Výpěstky se vysazují nejlépe na jaře nebo na podzim.

 

 

 

 

Sklizeň

Plody (dřínky) se sklízí v srpnu – září.

 

 

 

 

 

Popis a výskyt

Původ dřínu není zcela jasný, některé zdroje jej situují na Balkán a do Malé Asie s přesahem až na Kavkaz, jiné jej mají za naši původní dřevinu. Jisté je, že dle archeologických nálezů byl v Evropě pěstován již v neolitu. V každém případě i přes svou nenáročnost roste hlavně v teplejších oblastech (v Jižní Evropě a na Krymu) a potřebuje dostatek světla. V České republice jsou jeho tradičními oblastmi střední a severozápadní Čechy a jižní a střední Morava – u Kroměříže dokonce najdeme obec Dřínov.

Rostlina zvaná též dřín jarní patří u nás mezi chráněné druhy a její kultivary se vysazují coby okrasné do parků, zahrad a jako živé ploty. Rozložitý keř či strom s jedlými plody dožívající se i 250 let je vysoký až 7 metrů. Je to teplomilná a suchomilná dřevina rostoucí na písčitohlinitých až kamenitých zásaditých půdách a najdeme ji na travnatých a křovinatých okrajích lesů. Svým bohatým kořenovým systémem zpevňuje půdu a zabraňuje erozi. 

Má tenkou tmavě šedou až tmavě hnědou rozbrázděnou kůru, vstřícné, lesklé listy, které jsou na koncích zašpičatělé, mají eliptický tvar a sytě zelenou barvu. Kvete během března a dubna ještě před olistěním drobnými, zlatožlutými oboupohlavnými květy uspořádanými v okolících. Tyto krásné drobné květy jsou odolné vůči prvním mrazíkům a jsou tak vítaným útočištěm včel. Až 3 cm dlouhá, podélná peckovice je červená a lesklá a má podlouhlou podélně rýhovanou pecku žlutohnědé barvy. Existují nejrůznější odrůdy a to jak okrasné, tak určené k produkci plodů – jsou dříny s plody odlišných odstínů i tvarů, různě zbarvených listů i velkoplodé kultivary s peckovicemi velkými až 5 cm, varianty s vyšším obsahem cukru či žlutými plody. Dřín se vyznačuje velice tvrdým dřevem, které se ve vodě potopí jako kámen.

Sběr a úprava

V lidové léčitelství se využívají plody zvané dřínky a kůra. Plody dozrávají na přelomu srpna a září a sklízí se při plné zralosti, když již začínají samy opadávat, nejlépe setřásáním na rozprostřenou plachtu. Suší se vypeckované, bez stopky v tenké vrstvě ve stínu nebo při umělé teplotě do 50 ºC, a skladují se, až když jsou úplně suché. I čerstvé plody mají uložené v chladu životnost až několik týdnů, sušené vydrží v lednici i několik měsíců, v mrazáku takřka neomezeně. Sušené plody lze konzumovat samotné, ale lze je přidávat i do moučníků. Kůra se sbírá brzy z jara, listy od května do srpna. Plody se užívají ve formě nálevu, odvaru i prášku ze sušené drogy.

Účinné látky a užití

Natrpklé, sladkokyselé plody obsahují draslík, fosfor, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, pryskyřici, sacharidy a zejména mají vysoký obsahu vitaminu C. Lze je konzumovat i syrové, nejlépe s medem či cukrem. Podobně jako trnky jsou měkčí a chutnější po přejití mrazem. Jako jiné peckovice slouží k výrobě šťáv, moštů, likérů, vín, destilátů, zavařenin, sirupů a kompotů, často se kombinují s jiným ovocem. Podobně jako brusinky je lze využít jako přílohu k masům, zejména zvěřině, a vyrábí se z nich omáčky. Produkty z plodů dřínu i jeho další užitky jsou tradičně oblíbené na Ukrajině a na balkánském poloostrově. Na Kavkazu mleté a sušené plody slouží jako koření a u našich sousedů – na Slovensku – se z nich vyrábí pálenka jménem drienkovica. Destiláty se z nich dělají i v jejich domovině – na balkánském poloostrově. Zavařené ve slaném nálevu mají chuť podobnou olivám. V Turecku a Íránu se z nich připravuje osvěžující nápoj a jedí se solené jako snack. 

Nálev ze sušených plodů je dobrým prostředkem k úpravě trávicích obtíží, obzvláště po přejedení, využívají se i při střevních chorobách. Ve starém Římě se dřínky konzumovaly po opulentních hostinách. Plody dále posilují imunitní systém, jsou vhodné v rekonvalescenci. Ve formě prášku či odvaru upravují závratě a hučení v uších, chorobné pocení a údajně napomáhají upravit močovou inkontinenci i předčasnou ejakulaci. Působí dezinfekčně na močový trakt a mají fytoncidní, tzn. antibiotické, a protialergické vlastnosti. 

V tradiční čínské medicíně se plody nazývají shan zhu yu, tonizují ledviny, napomáhají tvorbě spermatu a slouží k uchovávání tzv. jīng esence uložené v ledvinách a považované za materiální a dědičný základ fyzického těla. 

Čaj z listů má močopudné a žlučopudné účinky, natlučené listy se přikládají na zanícené rány. Pitím nálevu z květů se dříve snižovala horečka. Odvar z kůry působí protizánětlivě, má zklidňující efekt a je vhodný k rekonvalescenci po dlouhodobých nemocech.  

Pražením se ze semen dělá náhražka kávy.

Tvrdé a těžké dřevo sloužilo k výrobě zbraní – šípů, kopí a luků, dále k výrobě tkacích člunků, tenké kmínky k výrobě holí a kůra k vydělávání kůží. Kůra, větve a listy poskytují žluté a červené barvivo, jež se používalo k barvení tradičních islámských pokrývek hlavy fezů.

Zajímavost

Botanický název rostliny je pravděpodobně odvozen z latinského cornum – kopí z tvrdého dřeva a odkazuje k extrémní tvrdosti dřeva. V angličtině se dřevina jmenuje dogwood nebo dog-tree, což nejspíše vzniklo z dag-tree nebo dagwoodznamenající propíchnout či probodnout a upozorňuje na stejnou vlastnost a použití dřeva. Jméno v jiné variantě dogberrymůže také referovat k tomu, že plody byly zvané „psí bobule“ ve smyslu jejich podřadnosti. Keři se také říká skewer-wood a připomíná, že se ze dřeva vyrábějí grilovací jehly. 

V řecké mytologii existují hamadryády, nymfy spojené s konkrétním druhem stromu. S dřínem byla spojena nymfa Kraneia.  

POZOR!

Dřín by se neměl používat při horečkách, těžkých průjmech a při bolestivém močení.