Základní pravidla sběru a sušení bylinek

Ráda propojím sběr sezonního bejlí spojit s příjemnou procházkou jarní přírodou. Chce to akorát vědět kdy, kde a jaké bylinky sbírat a jak je co nejlépe využít. Sběrem ve špatný čas, nesprávným sušením či nevhodným skladováním totiž bylinky mohou přijít o mnoho svých účinných látek, ztratit vůni i chuť nebo začít plesnivět. To se samozřejmě netýká pouze volně rostoucích bylin, ale i vlastní úrody ze zahrady či truhlíku. Proto si pojďme říct pár základních rad a vyzkoušet letos to bylinkaření podle vlastní chuti a potřeby.

Sbírat ve správný čas

Než se na byliny vůbec vydáte, ujasněte si, co byste si rádi do své bylinné lékárničky zařadili a zda je na jejich sběr ten pravý čas. Kromě vegetační fáze samotných rostlin je vhodné částečně sledovat i fáze měsíce – obecně platí, že při dorůstání měsíce sbíráme nadzemní části bylin a během ubývání kořeny nebo oddenky. Květen je ideální pro sběr kořenů i květů, protože většina bylinek právě v tomto jarním měsíci dosahuje nejvyšší síly. Vychytat ideální čas pro trhání květu je relativně složitá věc a chce to nějaký ten trénink. Pokud jej totiž utrhneme ještě před vrcholem květenství, mohou se některé látky ztratit během následného dozrávání, nicméně jakmile už začnou odkvétat, přichází o ně úplně stejně. Nejlepší kondici bylinky zkrátka odhalíme pouze vlastní intuicí a dlouhodobým sledováním přírody. To nám ale přece jde docela dobře, ne?

Alespoň tušit, jak sušit

Znát základy sušení je naprostou nezbytností. Před sušením z bylin důkladně odstraníme vše, co následně konzumovat nechceme – stébla trav, nečistoty či zárodky larev hmyzu, které se většinou vyskytují na spodní části lístků. Před trháním je dobré promyslet, za jakým účelem byliny sklízíme a jak je chceme dále zpracovat – některé totiž sušením o vůni přicházejí, u jiných se aroma naopak prohlubuje. V případě první varianty je tak lepší byliny nesušit a raději je zpracovat do sirupů, tinktur či olejů.

Bylinky nikdy nesušíme na přímém slunci, ale lépe na stinném, suchém a dobře větraném místě při běžné pokojové teplotě. Tma zabraňuje ztrátě barvy a chuti. Čím rychleji byliny sušíme, tím méně přicházejí o své aroma. Sušení se tak nehodí například do kuchyně, kde cirkuluje pára a nejrůznější pachy z přípravy jídel. Byliny rozmístíme buď horizontálně na sítě či čistý papírový nebo plátěný podklad (nikoliv na potištěnou plochu), nebo je i se stonky zpevníme do svazků a pověsíme květem dolů. Že jsou dostatečně prosušené, zjistíme nejlépe promnutím květu či sušené části v prstech – pokud se květ přirozeně rozdrolí, netáhne se a nezanechává na kůži mazlavý či vlhký pocit, bylina by měla být připravena k uskladnění. Taktéž ji můžeme zkusmo na několik hodin hermeticky uzavřít do igelitového sáčku a sledovat, zda se sáček neorosí.

Kde a v čem sušené byliny skladovat

Základní funkcí skladování sušených bylin by mělo být jejich co nejdelší uchování v použitelném stavu. Abychom tedy zabránili ztrátě chuti a aroma, je nejlepší naprostá izolace od okolního prostředí, například ve skleněných či kovových uzavíratelných dózách. Na druhou stranu, pokud nejsou byliny dostatečně prosušené, potřebují proudící vzduch, aby doschly postupně – v takovém případě sáhneme raději po papírových sáčcích. I ty však po doschnutí (když už jste si opravdu jisti) uzavřete do krabice či nádoby, aby na ně nemohl dotěrný hmyz či plísně. Byliny ve svazcích můžete dále ponechat volně zavěšené, nicméně u takových se předpokládá spíše dekorativní a vonný charakter – jelikož se na ně práší, nejsou vhodné pro konzumaci, ale zato krásně ozdobí a provoní obývák, kuchyň i terasu.