Základní pravidla biozahrady

Herbář je od počátku propagátorem bioprodukce. A na našich zahrádkách by organické pěstování mělo být samozřejmostí. Neexistuje jediný důvod, proč by při pěstování v malém vaše zelenina a ovoce měly být zasaženy chemií podobně jako v konvenčním zemědělství. Pěstujete především pro radost z úrody – a ta by měla být co nejchutnější a nejzdravější. Toto jsou základní pravidla, která přežila z dob selských zahrad našich babiček a prababiček. Dnes se jim říká moderní biozahradničení.

Kompostování

Základem úspěšného zahradničení je živá půda, o kterou se postará kvalitní kompost. Vytvořit ho je snadné. Promíchejte rostlinný odpad ze zahrady a kuchyně s již vyzrálým kompostem, ve kterém to žije (lezou v něm žížaly a přežívá hmyz), a nechte ho rok až dva stát. Vznikne vám nejlepší zdroj života pro vaši zahradu. Pokud vyzrálý kompost nemáte, opatřete si žížaly a postupně je krmte rostlinnými zbytky.

Přírodní hnojiva

Lepší způsob podpory růstu pro svou zahradu nikde nenajdete. Ať už se jedná o koňský hnůj, který je naprosto ideální pro pařeniště, kravský nebo prasečí hnůj, který zarýváme na podzim do půdy, slepičí trus, který nakvašený a zředěný funguje jako skvělá posilující zálivka pro rajčata nebo okurky, anebo rostlinné zákvasy, které si můžete vyrobit z kopřiv a dalších bylin, pokud je pro vás složité dostat se k hnojivu živočišného původu. Ekologicky nezávadné přírodní prostředky si lze v poslední době i koupit.

Mulčování

Kyprá, vlhká půda bez plevelu je základem bohaté sklizně. Mulčování navíc pomáhá povzbudit půdní život. Spočívá v zakrytí půdy materiálem, který zabrání jejímu vysychání a zamezí růstu plevelu. Jako naprosto ideální mulč se hodí sláma. Je vzdušná, přírodní, čistá a levná. Například při pěstování jahod zajistí skvělé nehnijící a čisté jahody i v mokrých letech. Pro bylinky se výborně hodí jako mulč nasbírané oblázky, neboť udržují teplo (většina bylin je teplomilných). Kůra a štěpka z jehličnatých stromů tak dobrá není, zvyšuje kyselost, je plná uhlíku.

POZOR: Jako naprosto nevhodné je užívání PVC a netkaných textilií, které jsou plné umělých vláken nebo změkčovadel (tzv. ftalátů), jež se z půdy dostanou do vaší produkce, a tím ji znehodnotí.

Manuální práce

Bohužel bez manuální práce na zahradě nic neporoste. Respektive poroste, ale ne zrovna to, co si přejete. Kulturní plodiny jako zelenina a ovoce potřebují při svém růstu pomoc. Útěchou vám ale může být to, že na světě nenaleznete více uklidňující činnost, než je „hrabání v hlíně“. Pletí, jednocení, zaštipování nebo výstavba podpory je v případě zahradničení hlavní víkendová činnost od dubna do července. Odměnou však bývá bohatá sklizeň.

Smíšené kultury rostlin

Rostliny v přírodě nikde nerostou jako monokultury. Selské zahrady našich předků vypadaly tak trochu jako džungle brambor, bylin, tuřínů a dalších plodin. Správná kombinace rostlin navíc podpoří jejich vzájemný růst a bude bránit rozvoji chorob. Může pomoci i při ochraně před škůdci.

Podpora hmyzu a zvířat

Stavte domečky pro hmyz, mějte na zahradě jeden až dva úly, pár ježků a úkryty pro ptactvo, které bude pojídat škůdce. A vyhrajete polovinu boje o svou úrodu.

Nepoužívání chemie

Přestože zahradnické časopisy a magazíny jsou plné reklam a rad, co čím stříkat, naši předkové dokázali vypěstovat dostatečnou sklizeň i bez chemie. Ta se v zemědělství prosadila až po první světové válce. Používání chemie nejen v zemědělství často lemují skandály typu DDT. Po čase se vždy zjistí, jak neblahý vliv mají chemické přípravky na lidské zdraví. Dnes například můžeme sledovat podobný příběh u tolik oblíbeného herbicidu Roundup, o kterém se dlouho tvrdilo, že se do několika minut po použití rozpadne. A dnes? Po desítkách let užívání ho v sobě nosí téměř každý a existují studie, které poukazují na jeho karcinogenní účinky. Chemii na své zahradě nikdy nepoužívejte. Opravdu nikdy! A dávejte také pozor na syntetická hnojiva, většinou jde o ropné produkty.