Kamarádi do deště i přirození rivalové

Víte, že některé rostliny se spolu nesnesou, jiné mají z přítomnosti druhé rostliny vyloženě radost? Další dokonce zuby nehty brání své druhy před škůdci a nemocemi. Pokud se budeme pídit po vhodných vztazích rostlin na záhoně podrobněji, zjistíme zajímavé kombinace, kterých zkrátka musíme využít!

Proč je dobré některé rostliny k sobě sázet a jiné ne? Pokud plodiny potřebují podobnou péči, je dobré, když budou hezky pohromadě. Různé plodiny a bylinky dokonce dokáží látkami, jež vylučují do svého okolí, odhánět škůdce nebo bránit nemocem v napadání sousedů. Jiné rostlinky sázet vedle sebe naopak vhodné není kvůli stejným nárokům na živiny. Když spolu budou sousedit dva žrouti, budu si příliš konkurovat a nebude se jim dařit.

Nerozluční kamarádi

Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou. Vzhledem k tomu, že má tato zelenina odlišné nároky na závlahu, je potřeba vysít tři řádky: doprostřed kořenovou zeleninu a na jednu a druhou stranu cibuli. Zaléváme jen prostředek, kořenovou zeleninu. Přebytečná vláha se pak dostane i k cibuli, která jí bude mít tak akorát a nebude uhnívat.

Co dalšího dávat k sobě?

Rajčata kombinujme se salátem, fazolí keříčkovou, mrkví a petrželí, celerem, červenou řepou, špenátem, česnekem, cibulí a pórkem, ředkvičkami, ředkví, zelím, čínským zelím, kapustou, kedlubnami a jinými košťálovinami. 

Salátu se bude dařit s ředkvičkami, ředkví, kapustou, zelím, s kedlubnami i čínským zelím, vedle keříčkových fazolí, červené řepy, jahodníku, mrkve, pórku, česneku. Z bylinek přivítá sousedství fenyklu a kopru.

Okurky se rády kamarádí se zelím, celerem, červenou řepou, kedlubnami, hráškem a fazolemi. Když mezi ně zasadíme kopr, bude je chránit před housenkami a podpoří jejich růst.

Hrášek se hodí ke košťálové zelenině, hlávkovému salátu, karotce, ředkvičkám, okurkám a fenyklu. Pokud chceme podpořit jeho růst, vysejme vedle něj celer.

Ředkvičky mají rády fazole, mrkev, salát i rajčata. Kamarádí se i s jahodníkem a řeřichou.

Cukety vedle sebe uvítají fazole, hrách i cibuli. Prospěje jim také sousedství bazalky a hrášku.

Řepy prospívají vedle fazolí, okurek, cuket, cibule, salátů i košťálové zeleniny. Pokud vedle řep zasadíme saturejku, podpoří to jejich růst. Kopr jim prospěje v počátcích, kdy semínka klíčí a raší na svět, zároveň později bude odpuzovat škůdce.

Kdo se k sobě naopak nehodí?

K rajčatům nesázejme lilkovité rostliny, protože je napadají stejní škůdci a choroby. Vyhněme se tedy lilkům, paprikám a bramborám, dále okurkám, hrášku, fenyklu, červené řepě a červenému zelí.

Salát se nemusí s celerem, petrželí a řeřichou.

V sousedství okurek pozor na rajčata, ředkve a brambory, které okurky moc rády nemají. Nesázejme vedle nich také plodiny, které nemají rády vydatnou zálivku, jako je třeba česnek a cibule.

Hrášek se příliš nekamarádí s fazolemi, cibulí, bramborami, česnekem, pórkem a rajčaty.

Ředkve nepotěšíme, když vedle nich vysadíme rajčata, brambory nebo pórek.

Čínské zelí se nesnese s ředkvičkami, kapustou, zelím a kedlubnou, bramborami a pórkem. 

Česnek, cibuli a pórek rozsaďme od polníčku, hrachu a keříčkové fazole.

Pomohou i květiny, bylinky a živočichové!

Je pár rostlinek, které by nám rozhodně neměly na poli se zeleninou chybět. Takovými obránci mezi květinami je aksamitník a měsíček. Odpuzují různé škůdce jako jsou třeba háďátka. To jsou takoví malí prevíti, kteří jsou skrytí v půdě, a tak si zespodu libují na našich plodinách. Pokud pěstujeme rajčata a brambory, zasaďme měsíčky či aksamitníky i mezi ně. Květiny totiž působí i proti plísním, takže plodinám pomáhají ku zdraví.

Skvělé jsou všechny aromatické bylinky, které díky svým pronikavým vůním dokáží odpuzovat kdejaké neřády. Například šalvěj, máta a tymián budou bránit naši zahrádku před běláskem. Saturejku, bazalku a mátu nemají příliš v lásce mšice ani mravenci. Na každé zahrádce ale panují jiné poměry a žijí trochu jiní škodiči, proto musíme sami vyzkoušet, co na lokální škůdce platí nejvíce.

Pokud máme na zahradě každoročně nájezd slimáků, přichystejme jim hostinu! Vysaďme k plotu, kolem záhonku nebo do jejich oblíbeného kouta aksamitníky, saláty a další pochoutky, které mají nejraději – a my je zároveň dokážeme oželet. Slimáci se pohostí tam a pak už nebudou mít takovou potřebu plazit se do našich políček a záhonů.

Využít můžeme také přirozené rivality říše rostlin a živočichů. Co je pro jednoho postrach, je pro druhého pochoutka! Jednoduše řečeno: čím více druhů rostlin a květin vysejeme a čím více různých druhů živočichů na svou zahradu přilákáme, tím lépe. Bohatá a rozmanitá skladba zahrady je totiž jako celek méně náchylná vůči negativním elementům. Možná by se nejeden zahradník divil, ale třeba takový ježek je zvířátko, které miluje žížaly, červy a také housenky. Pokud mu poskytneme dostatečně velkou díru v plotě, roh zahrady neuklizený od listí a větví, kde bude moci nocovat, v parných dnech mu na zahradu dáme misku vody, pomůže nám za odměnu zatočit se škůdci úrody. Podobně se s námi sžije také ještěrka, která se ráda usídlí v hromadě větví. Zajímavé také je, že na zahradě, kde žijí slepice, nejsou červivá jablka… Červ obaleč jablečný slepici zkrátka neunikne! Květnatá louka zase přiláká mlsný hmyz, který některé druhy rostlin potřebují pro opylení.