Šťovík kyselý
Rumex acetosa
Šťovíků existuje na světě asi 200 druhů. V Česku je původním druhem šťovík kyselý
(Rumex acetosa), který je využíván především jako léčivka na obklady kůže, při jarní únavě i jako močopudný prostředek. Šťovík zahradní (Rumex patientia), známý také pod názvem anglický špenát, se pěstuje v domácích zahradách jako listová zelenina. Velmi oblíbený je ve Francii. V prvorepublikových zahradnických příručkách se doporučuje šťovík upravovat společně s lebedou a se špenátem. Je totiž oproti nim hodně kyselý. Nejvíce ho hospodyňky používaly jako náhražku kopru v omáčkách a také do polévek. Šťovík je osvěžující jarní bylinou, která dokáže být nepříjemným plevelem, ale i výbornou zeleninou do salátů, slaných koláčů i dipů. A děti si ho rády uždibují jen tak a baví se tím, jak se jim křiví pusa. Dělali jste to jako malí taky?
Balení obsahuje 150 semen.
Šťovík kyselý je vytrvalá, dvoudomá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá. Listy šťovíku jsou podlouhlé, střelovité, celokrajné, přízemní dlouze řapíkaté, horní krátce řapíkaté nebo přisedlé, objímavé střelovitými cípy. Květy má malé, jednopohlavní, krovky 3,5 až 5 mm dlouhé, zelené nebo do červena naběhlé, uspořádány v úzkých a řídkých latách. Volně se vyskytuje na lukách, pastvinách, podél cest a preferuje vlhčí, dusíkaté půdy. V Čechách se hojně vyskytuje od nížin po nižší horské polohy, celkově roste na severní polokouli od subtropů po subarktické oblasti.
Užití
Ze šťovíku užíváme listy a méně často taktéž oddenky. Ty obsahují kyselinu šťavelovou, šťavelan, antrachinonové deriváty, organické kyseliny, vitamín C, oxalát draselný, flavonové glykosidy a mnoho minerálních látek. Používá se především zevně ve formě kašovitých obkladů na různé kožní defekty nebo ve formě kloktadla při aftech v ústech. Vnitřní užití se příliš nedoporučuje, protože se kyselina může usazovat v močových cestách. Mimo léčitelství můžete listy taktéž využít v kuchyni do salátů či polévek.
Výsev
Březen, duben
Sklizeň
Od května až do listopadu
Výsadba
Spon 20 x 40 cm
Zajímavost
Šťovík kyselý patří v naší flóře k největším producentům pylu: jedna rostlina vyprodukuje během kvetení až 400 milionů pylových zrn.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
![](http://www.pinterest.com/pin/create/button/?url=https%3A%2F%2Fshop.culinabotanica.cz%2Fseminka%2Fstovik-kysely%2F&media=https%3A%2F%2Fcdn.myshoptet.com%2Fusr%2Fshop.culinabotanica.cz%2Fuser%2Fshop%2Fbig%2F1158-1_stovik-kysely.png%3F6131f63d&description=<p><span style="font-size: 12pt;"><em>Rumex acetosa</em></span></p>
<p><span style="font-weight: 400; font-size: 12pt;">Šťovíků existuje na světě asi 200 druhů. V Česku je původním druhem šťovík kyselý</span></p>
<p><span style="font-weight: 400; font-size: 12pt;">(Rumex acetosa), který je využíván především jako léčivka na obklady kůže, při jarní únavě i jako močopudný prostředek. Šťovík zahradní (Rumex patientia), známý také pod názvem anglický špenát, se pěstuje v domácích zahradách jako listová zelenina. Velmi oblíbený je ve Francii. V prvorepublikových zahradnických příručkách se doporučuje šťovík upravovat společně s lebedou a se špenátem. Je totiž oproti nim hodně kyselý. Nejvíce ho hospodyňky používaly jako náhražku kopru v omáčkách a také do polévek. Šťovík je osvěžující jarní bylinou, která dokáže být nepříjemným plevelem, ale i výbornou zeleninou do salátů, slaných koláčů i dipů. A děti si ho rády uždibují jen tak a baví se tím, jak se jim křiví pusa. Dělali jste to jako malí taky?</span></p>
<p><span style="font-size: 12pt;">Balení obsahuje 150 semen.</span></p>){kind=link}