Šafrán k sušení
Carthamus tinctorius
Světlice barvířská neboli šafrán k sušení.
Světlice barvířská je jednou z nejstarších plodin lidstva. Poprvé byla pěstována v Mezopotámii, archeologické stopy po ní pocházejí pravděpodobně již z roku 2500 př. n. l.
Chemická analýza staroegyptských textilií datovaných do období dvanácté dynastie (1991-1802 př. n. l.) identifikovala barviva vyrobená ze světlice barvířské a v hrobce faraona Tutanchamona byly nalezeny věnce vyrobené ze světlice barvířské. John Chadwick uvádí, že řecký název pro světlici (kārthamos, κάρθαμος) se v tabulkách lineárního písma B vyskytuje mnohokrát, přičemž se rozlišuje na dva druhy: Bílý saflor (ka-na-ko re-u-ka, knākos leukā, κνάκος λευκά), který se měřil, a červený (ka-na-ko e-ru-ta-ra, knākos eruthrā, κνάκος ερυθρά), který se vážil. "Vysvětlení spočívá v tom, že existují dvě části rostliny, které lze použít: bledá semena a červené kvítky."[6]
Balení obsahuje 20 semen.