Jak si vypěstovat bohatou úrodu křupavých okurek
Na hnoji všechno končí, ale také začíná. A u okurek to platí dvojnásob. Dobře prohnojenou půdu přímo milují. A když se na prvních spodních očkách skleníkových hadovek nebo plazivých nakládaček za žlutými drobnými kvítky podobnými trumpetám utvoří malinké plody, mé srdce zaplesá. Vím, že přirozené hnojení dobře zafungovalo a zelenina bude i díky přičinlivému zalévání všech rodinných příslušníků letos pěkně prospívat.
Pěstování
Pěstovat okurky hadovky se může zdát jako velká věda, jde však hlavně o vybrání správné odrůdy a místa pro pěstování, sledování teploměru a dostatečnou zálivku. Okurky jsou plazivé rostliny, vyžadující potřebný prostor. Ve skleníku zasaďte sazenice hadovek tak 40 cm od sebe a počítejte s vyvazováním nebo oporou do výšky. Nakládačky se mohou plazit venku po záhoně. Není dobré se šlahouny výrazně manipulovat. Okurky průběžně sbírejte, podpoříte tak růst dalších plodů.
Pěstování nakládaček z přímého výsevu
Na počátku je důležité si připomenout, že okurky jsou teplomilné a vlhkomilné, s jejich výsevem je tedy dobré začít povětšinou až v druhé polovině května, samozřejmě dle počasí. Okurky jsou velmi náročné na živiny a obsah organických látek, k vyklíčení potřebují teplotu alespoň 20 °C, venkovní teploty pro přesazení okurek by pak neměly klesat pod 16 °C. V každém kraji jsou ale jiné teplotní podmínky, je tedy důležité řídit se zejména selským rozumem a výběrem vhodné odrůdy. Ty s hrubou pichlavou slupkou lépe snášejí vyšší polohy, tedy i větší chladno. Pokud žijete na Moravě, budou se vám hodit ty hladší. Sázíte-li je ve druhé polovině května, většinou je musíte hodně zalévat nebo počkat s výsadbou až na Medarda (8. 6.). Jedno staré rčení říká: „Na Marka sej oharka.“ Připomíná výsev venkovních okurek na svatého Marka, tedy již ve druhé polovině dubna. Navíc výsev na Marka vzejde ještě ze zimní vláhy, která je naprosto nezbytná po celou dobu růstu okurek.
Okurky polní špatně snášejí kyselé, těžké půdy a přesazování. Vysévejte je proto ideálně přímo tam, kde je chcete pěstovat. Vyberte slunné místo chráněné před větrem. Připravte si rýhu nebo hlubší jamky a vyplňte je rozloženým kompostem či hnojem. Řady by měly mít rozestup zhruba 80 cm, semínka do nich dávejte na vzdálenost 20 cm za sebou. Sázejte vždy dvě semena zhruba 4 cm od sebe do hloubky 3 cm. Jinou možností je vytvořit hnízda. Hlubší jámu vystelte hnojem nebo kompostem a zašlapejte do zeminy. Do ní nasejte ve sponu 50 x 80 cm zhruba 5–6 semínek.
Pěstování z předpěstovaných sazeniček
Sazenice hadovek do skleníku předpěstujte z výsevu do balíčků, kelímků od jogurtů s dírkou ve dně, uříznutých PET lahví nebo sadbovačů z plastu či recyklovaného papíru. Do výsevného substrátu obohaceného rašelinou dejte po jednom semínku.
Sazeničky můžete předpěstovat doma za oknem během 12–16 dní při vhodné teplotě pro klíčení semen, což je zhruba 17 °C. Začít můžete v polovině dubna. Ven přemístěte sazenice nejdříve po 15. květnu. Stálý teplotní režim je zde stejně důležitý jako dostatek světla a vláhy.
Chcete-li sklízet skleníkové okurky v červnu, z letního rychlení, nejvyšší čas začít s výsevem je ještě v dubnu. Od počátku je nutné okurky opečovávat a dávat pozor na plísně. Důležité je i odstranit slabé sazenice. Než rostlinky zakoření, vyžadují vyšší teplotu, poté jim stačí 22 °C. Pokud si pěstujete sazenice salátovek v bytě, nočních 19 °C postačí.
Budoucí kvalitní sazenice potřebují dostatek pro storu. Neměly by se tísnit u sebe. Při růstu si mohou stínit a začnou jim žloutnout listy. Rostliny jsou pak slabé, vytáhlé a nehodí se pro další pěstování. Zdravá sazenice má do měsíce čtyři listy. Hadovky by měly mít před výsadbou listů šest a výšku alespoň 25 cm.
Sazenice je potřeba pravidelně zalévat, okurky jsou na vláhu náročné, a to zejména po přesazení. Dostatek vláhy je pro salátovky skutečně nutností, zemina před výsadbou by měla být provlhčená nejméně do hloubky 20 cm. Sazenice nenechte nikde polehávat, ale ihned po vyjmutí z květináčku je zasaďte. Teplota vody na zalévání by měla být stejná jako teplota vzduchu. Nejvíce vody potřebují salátovky v době první sklizně plodů, pokud ale teplota klesá pod 11 °C, nezalévejte je příliš.
Okurky mají rády za sousedy zelí, celer nebo červenou řepu. Mezi rostlinkami je více než vhodné, pro účely zavařování i žádoucí, pěstovat kopr, který podporuje růst okurek, navíc je může částečně ochránit před houbovými chorobami. Výhodné je i pěstování spolu s topinambury nebo kukuřicí, jejich vysoké stonky mohou sloužit okurkám jako podpora pnoucích se šlahounů.
Okurky si moc nerozumí s rajčaty, ředkvemi a bramborami. Není vhodné je kombinovat s kořenovou zeleninou, česnekem a cibulí, které oproti okurkám nesnáší bohatou zálivku.
Sazenice můžete vysadit také do kontejnerů na balkoně nebo na terase a rostlinu postupně přivazovat k zábradlí nebo případné opoře.
Pokud uvažujete nad nákupem hotových sazenic, zvažte koupi okurek roubovaných. Naroubované okurky na podnože tykve jsou velmi vitální v růstu a odolné vůči houbovým chorobám kořenů. Tak praví zkušení zahradníci. Já to nikdy nezkoušela, pěstuji si vlastní sazenice, ale za pokus to u části okurek stojí.
Jaké nakládačky si vybrat
Nakládané domácí okurky jsou takovým malým pokladem naší spíže. V zavařování okurek je nejvíce aktivní naše babička, která se s okurkami mazlí už na záhoně. Pak nás překvapuje přísunem kyselých okurek ve skle, když nám už dojdou poslední zásoby. Většina lidí zavařuje okurek hodně, a vybírá si tedy i odrůdy s velkým výnosem, především hybridní druhy.
Je to pochopitelné. Raritní okurky plodí méně, a i když čerstvé chutnají skvěle, v kyselém láku chuťově dobrého hybrida těžko rozeznáte od původní odrůdy. Mě staré odrůdy fascinují, chci zažít jejich chuť a pěstovat si vlastní semínka, ale chápu babičku, že chce od okurky výkon, na který je zvyklá. Mezi nejčastěji prodávané odrůdy v mírném pásmu patří hybridní odrůdy Regina F1 a Admira F1, což jsou bujně rostoucí hruboostné okurky. Plíseň okurková je napadá až o 14 dní později než odrůdy partenokarpní a často vydrží plodit až dlouho do září.
Pro vypěstování partenokarpních odrůd je potřeba více tepla a slunce, v našich podmínkách to nejlépe splňuje jižní Morava.
K nejoblíbenějším hladkým salátovým odrůdám patří Linda F1 Mix a Natalie F1, které jsou nenáročné na teploty a dorůstají do značné výšky. Také jsou poměrně odolné vůči plísni okurkové. Skleníkové hadovky vyžadují více tepla, stejně jako teplou zeminu.
Hybridní odrůdy F1 však nejsou vhodné k semenaření, nemají nutně lepší vlastnosti než volně opylované odrůdy a některé odrůdy jsou pylově sterilní. Pro vědce také představují problém s uchováním genových zdrojů. Nicméně dnes najdeme tyto odrůdy na většině zahrad a polí, stejně tak tvoří zejména hybridní druhy okurek seznam schválených odrůd EU. Díky nadšeným pěstitelům okurek se zálibou ve starých odrůdách si ale krajové a původní odrůdy vhodné k semenaření naštěstí můžete vypěstovat také. Z okurek nakládaček vám doporučuji vyzkoušet Znojemské. Hadovky Telegraf a Tokiwa jsou také excelentní, podobně jako polní Beit Alpha. O nich a dalších odrůdách se dozvíte podrobnosti na následujících stránkách.
V knize Naše zahrádka z roku 1965 uvádí autor Josef Kutina pár rad pro zdárné semenaření: „Na semeno si nikdy nenecháváme okurky zbylé. Vybereme si nejlepší okurku z druhé poloviny vegetace a necháme ji dozrát. Pak ze žlutého měkkého plodu vyjmeme celý semeník, necháme několik dní ve vodě na teplém místě rozkvasit a semena důkladně propereme v čisté vodě. K výsevu nikdy nepoužíváme mladé jednoleté semeno, nýbrž semeno dvouleté.“ Prameny také uvádí, že u okurky je lepší vybírat starší semena, lépe klíčí.
Fólie
Více práce, ale také rychlejší sklizeň přinese použití nízkých fóliových krytů. Mohou být i z bílé netkané textilie, která mnohem lépe větrá. Předpěstované sazenice budou mít náskok. Jejich výsadba na pole, do fóliovníku nebo skleníku je sice náročnější, ale úroda bude o to hojnější.
Skleník
Vypěstovat kvalitní sazenici okurky salátovky trvá 3–4 týdny, bez ohledu na to, kde o ni pečujete. Okurky potřebují teplo. Datum výsevu plánujte podle místa, kam je vysadíte. Skleník je ideální. Pokud je sázíte na záhon, zakryjte je fólií nebo použijte přímo fóliovník.
Půda ve skleníku by měla být vyživená kompostem, čerstvým nebo sušeným hnojem, dobře prokypřená, zbavená plevele a vlhká. Sazeničky před vysazením vždy ještě proleji vodou, poté je i s původní hlínou sázím opatrně do jamek zhruba 40 cm od sebe.
Skleníkové okurky mohou být zasazeny nejen do velkých kontejnerů, ale také do pěstovacích pytlů, kde je potřeba pro okurky připravit záchyty. Využít k tomu můžete bambusové hole, provazy, síťoviny a podobně. Každé dva týdny zalévejte rostliny tekutým hnojivem s vysokým obsahem draslíku, využít můžete i domácí biologické hnojivo z kopřivy dvoudomé. Pěstujete-li staré odrůdy okurek, nezapomeňte do skleníku vpustit jejich opylovače – hmyz.
Sklizeň
Sklizeň okurek probíhá od poloviny června až do poloviny října. Pakliže okurky sklízíte opožděně, snížíte výnos, protože tím zbrzdíte obnovu dalších květů.
U nakládaček je vhodné si se sklizní spíše pospíšit, než nastoupí plísně okurkové. Salátovky samozřejmě povětšinou sklízíme ve skleníku nebo na zahrádce ve chvíli, kdy je chceme použít do salátů. Okurky ulamujte od lodyhy tak, abyste nepoškodili výhony a aby rostliny neměnily polohu. Velké plody salátovek je lepší uřezat. Okurky by se měly hned spotřebovat, naložit nebo skladovat v chladnější místnosti. Během 8–14 dní je však zpracujte. Nakládačky sklízejte třikrát týdně.
Škůdci
Ze škůdců se na okurkách nejčastěji ve sklenících objevují mšice, které rozšiřují onemocnění virovou mozaiku okurek, a molice. I proti nim se můžete chránit velmi účinně a bez chemie. Ještě úplně malé sazeničky přikryjte polovinou malé PET lahve nebo kelímku, čímž je ochráníte před hmyzem. Pokud pečlivě upevníte netkanou textilii kolem záhonu, zabráníte hmyzu poškodit mladé plody. Textilie je vodopropustná, zalévání tedy není nejmenší překážkou. Naopak udržuje vláhu a urychluje tak růst. Proti slimákům jsou účinné plechy okolo záhonů či jiná podobná ochrana. V obchodech ale dnes již seženete také ekologicky šetrné postřiky na bázi olejů. U nakládaček je vhodné si se sklizní spíše pospíšit ještě před tím, než nastoupí plísně okurkové. Okurky jsou ohroženy také kořenovou hnilobou, okurkovým padlím, hnědou skvrnitostí a černí okurkovou.
Zdravotní přínos
Jak již bylo zmíněno, okurka je dietní potravina s obsahem vody až 96 %. Neobsahuje téměř žádné kalorie ani tuky, proto je vhodná při celulitidě a redukčních dietách. Celkově je ale díky obsaženým vitaminům (A, C a skupina vitaminů B, kromě B12) a minerálním látkám (křemík, draslík, sodík, zinek, měď, fosfor a další) blahodárná na svaly, klouby, vlasy i nehty. Čistí pleť při akné a zmírňuje svědění kůže. Mírní také otoky pod očima. Má močopudné účinky, pomáhá při problémech se záněty a kaménky v močovém ústrojí. Okurky jsou vhodné pro revmatiky, diabetiky (mají glykemický index 0) a pro pacienty trpící dnou. Podporují krevní oběh.
Využití v kuchyni
Okurky mi moc chutnají – ať syrové v salátech, vařené v omáčkách, nebo naložené. Cornichon, malé nakládané okurčičky, se sbírají ve velikosti malíčku a ve Francii je nakládají do nálevu z vinného octa, šalotek, česneku a bylinek. Nejraději pro tyto účely pěstují odrůdu Vert Petit de Paris nebo Cornichon Amélioré de Bourbonne. V Indii najdeme zejména žlutou neboli citronovou okurku Dosakai, která má obvykle kulatý tvar. Je skvělá do sambaru, dhálu, pickles (nakládané zeleniny), raity či čatní. Japonci nakládají salátovky do soli a plní jimi také sushi. Řekové nás naučili užívat si tzatziki stejně jako řecký salát, kde je zelenina pokrájená na velké kusy a jí se s olivami a feta sýrem. V Koreji plní menší salátové okurky kvašenou zeleninou kimči a nechávají je pár dní fermentovat. U nás milujeme klasický strouhaný okurkový salát, bulharský salát tarator s podmáslím a ořechy, kyselé nakládané okurky ve sklenicích na zimu, kvašáky z pozdní úrody přerostlých plodů i rychlokvašené okurky s vinným a višňovým listem a česnekem.