Zajímavosti ze světa zeleniny: cukety

Když se pod jejich obrovskými listy v polovině června objeví první žluté květy, mé srdce zaplesá. Vím totiž, že je to zase tady. Že nastává mé oblíbené léto, čas hojnosti, kdy mne zahrada po měsících usilovné práce začne živit. Za pár dní už budu kopat mladé brambůrky a udělám placky z prvních cuket. Tento „sváteční“ oběd startuje každý rok naše prázdniny.

 

DSC07561

 

Popis

Cuketa je kultivar jednoleté plodové zeleniny z čeledi tykvovitých, která patří k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo). Je příbuzná s dýní a tykví. Zajímavé je, že botanicky se jedná o ovoce. Někdy se označuje jako letní dýně (i latinský název je pro tyto druhy stejný). Květy cukety bývají tmavě žluté barvy. Plody jsou tvrdé s lesklou slupkou a mívají zelenou, žluto-zelenou či žlutou barvu, často i s pruhy. Dužina je světle zelená či žlutá, záleží na odrůdě. Setkáte-li se s cuketou v Severní Americe, Austrálii, Německu nebo v Itálii, najdete ji pod názvem zucchini. Ve Francii, Velké Británii, na Novém Zélandu, v Irsku, Holandsku, Portugalsku a v Jižní Africe ji nazývají po francouzsku courgette.

 

Historie

Tykev obecná pochází ze Střední Ameriky, cuketa je však evropského původu. Vznikla šlechtěním v Itálii, proto se jí také někdy říká cukina (z italského zucchini).  

Předchůdci dnešních cuket pocházejí z Jižní Ameriky, kde je znali již před 7 000 lety. Spolu s kukuřicí a boby tvořily tykve základ stravy původních obyvatel amerického kontinentu. S Kryštofem Kolumbem se cukety dostaly do Evropy, kde byly dále šlechtěny. V Severní Americe se objevily až počátkem 20. století, kdy je kolem roku 1920 přivezli italští imigranti. Nejdříve se pěstovaly v Kalifornii, odkud se rozšířily po Spojených státech, do Austrálie a Kanady. Odtamtud byly tyto rostliny dovezeny do Itálie, kde byly koncem 19. století vyšlechtěny nejrůznější kultivary. Mnoho odrůd z té doby nese názvy měst z okolí Milána, je tedy pravděpodobné, že právě tam bylo středisko jejich šlechtění. I když u nás začala být cuketa populární teprve někdy v 80. letech minulého století, dnes si bez ní moderní kuchyni ani zahrádku nedokážeme představit.

 

Zajímavosti

Při velké nadúrodě lze cukety usušit pro pozdější spotřebu. Tuto metodu praktikoval americký indiánský kmen Hidatsa. Cuketa se jednoduše nakrájí na plátky a usuší. Využít ji pak můžete do polévek či třeba do vegetariánských pokrmů nebo jako křupavé chipsy.  

Pozor, nikdy nejezte hořké plody. Mohou obsahovat jedovatou hořčinu cucurbitacin, která způsobuje nevolnosti a průjmy, nadměrné požití může vést až k otravě. Tato látka se kumuluje v plodech hlavně při velkých vedrech a suchu. Někdy plody hořknou sprášením s jinými odrůdami. Preferujte hlavně mladé plody cukety a ty hořké vyhoďte. Tepelnou úpravou se totiž tato látka ani chuť neeliminuje.

 

mceclip0-24

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení