Jak přikrmovat ptáčky zpěváčky

Zima tvoří na okna a do kaluží ledové malovánky a nám se nechce z teplého domova. S krmítkem za oknem si ale jistojistě zaručíme pořádnou podívanou, a navíc nasytíme kdejaký hladový zobáček. Čím je tedy vhodné ptáčky krmit?

Na jejich pírka a neposednost je radost pohledět, navíc pro nás mají vždy veselou písničku. Ptáčci jsou symbolem volnosti, kterou jim všichni závidíme. Kdo z nás by se nechtěl proletět na ptačích křídlech? Proletět se krajinou a vidět svět jinýma očima… A protože často chceme těmto zobáčkům dopřát něco dobrého, je důležité vědět, co je pro ně vhodné i co jejim bříškům neprospívá.

Čím nakrmit mlsné ptačí zobáčky

Jelikož jako milovníci přírody máme ptáčky rádi, chceme jim předestřít opravdu bohatou hostinu. Je dobré si ale nejdříve připomenout, co ptáčkům rozhodně nabízet nesmíme, protože ne všechno krmení jim prospívá. Rozhodně do krmítka nepatří nic, co je solené, smažené či pražené. A už vůbec ne plesnivé, žluklé nebo jinak zkažené! Nenabízejme ptákům ani čerstvé pečivo a těstoviny, které jim můžou způsobit zažívací problémy a nemají pro ně téměř žádnou výživovou hodnotu. Někteří z nás si možná vzpomenou, jak pejsek s kočičkou pekli cukroví, připálili ho a nasypali ptáčkům. Cokoliv sladkého však ptáčkům do zobáčků také nepatří, protože nejsou lidé a mají jiné potřeby. Cukry jim prospívají jen obsažené v ovoci a bobulích.

A na čem si tedy pochutnají? Záleží na konkrétních ptáčcích. Jedni si smlsnou na semenech, druzí svoje zásoby rádi doplňují na tukových koulích, jiní zbožňují ovoce a různé bobule. Čím pestřejší hostinu ptáčkům nabídneme, tím více druhů zobáčků můžeme očekávat.

Semínka, kam se podíváme

Směs semínek a zrní přiláká nejvíce opeřenců. Rozhodně by v ní neměla chybět slunečnice, ta hraje v krmítkách prim. Je velmi tučná a ptáčkům tak dodá mnoho energie. Navíc jim chutná nejvíce. Dále ptáčci ocení pšenici, žito, pohanku, proso, čirok, oves, ale i čočku nebo hořčici. Mají rádi kukuřici i jádra ořechů, třeba ty lískové nebo vlašáky. Jen je trochu podrťme, ať se jim vejdou do zobáčků. Někteří práci si zobnou i mák, ječmen, ovesné vločky, semena řepky, lnu či konopí.

Stává se, že ptačí rošťáci ze směsí vyzobají pouze slunečnici a ostatní semena nechají. To nevadí, holt mají mlsné jazýčky. Zbytek semínek můžeme klidně nasypat do jiného koutu zahrady, třeba jej objeví jiný ptáček, který krmítko nemá po cestě. Přebytečné krmení můžeme dát i do parků, kam milovníci ptactva často umisťují krmítka. Nebo ho vysypme jen tak pod nějaký keř, semínka si své strávníky určitě najdou.

Na čem si ještě smlsnou?

Nejčastěji budou naše krmítka jistě okupována sýkorkami koňadrami a modřinkami. Ty mají rády tučná semena, kterými nepohrdnou ani například pěnkavy, čížci a zvonci. Pokud chceme přilákat trochu větší ptáčky, jako jsou třeba kosáci nebo drozdi kvíčaly, dejme do krmítka rozříznutá jablíčka a různé bobule, které nasbíráme v okolí našeho domova, nebo na procházce přírodou. Můžou to být plody jeřabin (ty přímo zbožňují!), hlohu, šípku, rakytníku nebo černého bezu. A jestli nám v kapsách zbyde volné místo, schovejme si do nich na procházce i semínka různých bodláků, na těch si smlsnou zase stehlíci.

Že ptáčci zpěváčci zobou jen semínka a bobule? Kdepak! Kdejaký zobáček si rád smlsne i na loji, tedy živočišném tuku (pozor, ne sádlo!). Můžeme ho pověsit syrový na větev, jako to dělávaly naše babičky. Anebo ho lze vyškvařit a zadělat do něj semínka, vzniknou nám tak vlastnoručně dělané lojové koule. Ty samozřejmě můžeme i koupit, ale u takových často nevíme, jak s nimi bylo při výrobě zacházeno a jak byly skladovány. Stejně jako je pro nás nejlepší jídlo, které si s láskou sami uvaříme, je tato forma potravy nejvhodnější i pro ptačí zobáčky.