Březen, hlavní měsíc výsevu! Co začít pěstovat?

Připravte se, přichází březen! Měsíc, ve kterém začínáme s pěstováním rostlinek ve velkém. Některé z nich musíme předpěstovat, semínka jiných můžeme už vysévat přímo na záhonek. Tak sem s květináčky a lopatkami, jde se vysévat!

 
DSC03971
 

Když se rozhlédneme po zahrádce, vidíme, že se ještě neprobudila ze zimního spánku. Co nevidět tu ale máme rovnodennost, po které přicházejí delší dny. A s nimi se začne probouzet i příroda! Začněme tedy vysévat semínka, spící životy. Poradíme vám, pro jakou zeleninu, bylinky i květiny je teď ten pravý čas.

 

Papriky, rajčata a lilky

Za okny je ještě stále chladno, a proto musíme tyto slunomilné rostlinky předpěstovat hezky doma na parapetu. Nejlépe se jim klíčí při teplotě 25–30 °C. Malinké rostlinky rajčat je pak dobré přesunout na místo, kde je trošku chladněji, kolem 20–22 °C, aby neměly tendence se vytahovat.  S výsevem paprik a lilků je nejlepší začít co nejdříve, aby nám stihly v našich podmínkách hezky dozrát. Rajčata, která budeme chtít pěstovat ve skleníku, je nejlepší uložit do substrátu co nejdříve. Naopak rajčátka, která chceme pěstovat venku, stačí vysévat až v polovině měsíce. Přesadit je můžeme po zmrzlých mužích (dříve by nám venku mohly chudinky zmrznout).

 

Košťálová zelenina

Většina z nás ji, když jsme byly malé děti, nesnášela, dnes se jí ale nemůžeme nabažit! Brokolice, květák, kadeřávek, kedlubny, zelí, kapusty hlávkové i růžičkové, všechny můžeme v březnu předpěstovat. Venku je na ně příliš zima a často mají dlouhou vegetační dobu. Proto je dobré jejich růst urychlit tím, že je vysejeme hezky v teple doma nebo do pařníku či skleníku. Protože kosťálová zelenina má malá semínka, můžeme je vysít hustěji a malé rostlinky pak jednotlivě přepikýrovat do květináčků. Semínka košťálovin ráda klíčí při teplotě 20 °C, pro další růst malé rostlinky potřebují teplotu nižší, kolem 16 °C. Sazeničky jsou pak otužilejší a tolik se nevytahují, zelí a kapusta díky tomu mají kvalitnější hlávky. Některé odrůdy kapusty se mohou už vysévat i přímo na záhon.

 

mceclip1-16

 

 

Tykve

Kdo by neměl rád tykve? Ať už dýně, cukety, či patizony. Těch tvarů, těch barev! Člověk se těžko rozhoduje, jakou odrůdu zasít, když má pro tyhle roztahovačné miláčky na záhonku jen omezený prostor. Patizony a cukety je běžné předpěstovat, dýně jsou trochu citlivější a jsou náchylné na jakýkoliv drobný pohyb. Nevhodné zacházení se sazeničkou může zpomalit či dokonce zastavit růst celé rostliny. Proto je ideální semínka dýní vysévat až v dubnu či květnu do prohřáté země. Pokud ale žijeme v chladnějším podnebí, je dobré si sadbu předpěstovat. Semínka sázíme do kelímků nebo malých květináčů hezky po jednom, nerada se dělí o svůj byteček. Ven je můžeme přesadit až po květnových mrazících, za dřívější přesun by nám nepoděkovaly (a ani by nevyrostly).

 

Melouny

Ano, i melouny se u nás dají pěstovat! A není to vůbec složité.  Jak na tyhle šťavnaté koule si přečtěte v našem článku. Březen je to pravé období, kdy začít s melounovým předpěstováním, aby nám stačilo dozrát co nejvíce plodů. Semínkům se nejlépe klíčí okolo 22 °C a můžeme je do kelímku či květináčku vkládat i po 2–3 kouscích.

 

mceclip1-16

 

Saláty

Jarní salátek, mňam! Kdo se ho už nemůže dočkat, měl by začít s jeho pěstováním. Některé odrůdy salátu už snesou přímý výsev na záhon, jistější ale je si salát předpěstovat. Semínka vyséváme nahusto do mělké nádoby a zeminou ho jen tak pocukrujeme, stačí vrstvička do 1 cm. Když rostlinky vzejdou, přepikýrujeme je do vlastních květináčků. Salátky lze předpěstovat i v pařnících a sklenících, kde je na ně už ideální teplota, mají totiž raději chladnější teploty, mezi 15–20 °C. K samotnému klíčení potřebují ale o pár stupňů více, ne však přes 25 °C. Na semínka pak už bývá moc horko a nechce se jim probouzet.

 

Okurky

Kdo má na zahrádce skleník a plánuje do něj vysadit okurky, může si připravit semínka a malé květináčky. Na předpěstování salátovek a skleníkových hadovek je ten pravý čas! S nakládačkami musíme počkat až do dubna, lépe do května, protože jejich semínka se sejí rovnou na záhonek. Okurky potřebují ke klíčení nejlépe 20–22 °C, malé rostlinky pak ocení o nějaký ten stupeň méně. Důležité je malým okurkám zajistit v noci znatelně chladnější prostředí (ne pod 8 °C, mohl by se jim zastavit růst), jinak se mají tendenci dosti vytahovat. Pokud se tak stane, nezoufejme! Stačí sazeničky při přesazování zasadit hlouběji a ze zahrabaného stonku vyrostou kořínky. Kouzlo! Stejně můžete sázet přerostlé rostlinky rajčat.

 

Cibule

Bez cibule se nedá vařit. Proč si tedy nevypěstovat svou vlastní? Můžeme si buď předpěstovat sazečky, které později přesadíme na záhon, nebo od poloviny března semínka sít rovnou do země. Cibuli sejeme do řádků. Jakmile malé rostlinky vykouknou, musíme je vyjednotit. Tahle plodina má ráda propustnější lehkou půdu, ve velmi jílovité půdě mají cibule tendenci uhnívat, je na ni příliš vlhká. Výhodou cibule je, že nepotřebuje tolik živin, a tak se řadí mezi zeleninu 2. tratě.

 

Kořenová zelenina 

Už nadchází čas na výsev kořenové zeleniny! Těšíte se? Mrkev, ředkvičky, petržel, pastinák i černý kořen můžeme vysévat hezky do řádků rovnou ven na záhonek. Kdo má pařeniště či skleník, může je vysévat i tam (pro tento účel jsou vhodnější rané odrůdy, které se sklízejí první). Kořenová zelenina potřebuje velmi podobné podmínky jako cibule. Tedy zejména propustnou lehkou půdu, aby jim mohly narůst hezky dlouhé a rovné kořeny. Také se řadí mezi zeleninu 2. tratě, proto ji nesmíme sázet na záhon, který jsme nedávno hnojili.

 

DSC08764 (1)

 

Hrách

Hrášek, ten má chladno rád! Proto jej můžeme směle vysévat už na začátku března. Na jeho kořínkách žijí bakterie, které dokážou vázat vzdušný dusík, hrášek tak dokonce obohacuje půdu. Neměl by tak chybět na žádném záhonku! Jen si musíme dát pozor, kam ho vysejeme, protože nesnáší růst na místě, kde byl minulé roky. Na stejný záhonek ho můžeme vysévat nejméně po 3 letech. Nezapomeňme mu připravit oporu, protože se rád šplhá do výšek.

 

Listová zelenina

Listové zeleniny není nikdy dost! Do salátů, na zapékání nebo třeba do polévek je jako dělaná. A co si můžeme vysít na záhon už teď? Je ten pravý čas na mangold, špenát nebo kozlíček polníček. Poslední jmenovaný je nejlepší vysít do konce března, aby nevybíhal do květu. Kdo má rád netradiční chutě, může zkusit vysít asijskou listovou zeleninu. Například černou hořčici, Namenii či salát Mibuna – ty zvládnou i chladnější teploty.

 

Bylinky

Kdo si chce vypěstovat bylinky ze semínek, už může začít! Středomořské bylinky se rozhodně vyplatí předpěstovat doma na parapetu. Do květináčů můžeme vysít třeba bazalku, dobromysl, koriandr, mateřídoušku, meduňku, mátu, šalvěj i tymián a yzop. Brutnák, heřmánek a řimbabu můžeme vysévat přímo na záhon, jsou na naše podmínky zvyklé. K předpěstování i k přímému výsevu se hodí pažitka. Listovou petržel je lepší vysít a už ji nepřesazovat (musíme si na ni chvíli počkat, dlouho jí trvá, než vyklíčí a vyroste). O pěstování bylinek se dočtete více v článku zde.

 

Květiny

Už se nemůžete dočkat krásných voňavých květů? Představujete si ten bzukot, který kolem nich uslyšíte? Spoustu květin lze už teď předpěstovat. Květináčky si můžeme připravit na astry i pompézní pivoňky stejně jako na okrasné hledíky, drobné hvozdíky a limonky. Svým grandiózním květenstvím vás naprosto okouzlí jiřinky, plamenky a ostálky. Nebo vás více osloví orlíček se svým nenápadným, ale velmi zdobným květenstvím? V březnu si můžeme předpěstovat i nestařec, šruchu, nevadlec i různé druhy třapatek i chrp.

Kdo by si chtěl ušetřit práci s předpěstováním, může některé květiny vysévat přímo na záhony. Černucha, slunečnice, hrachory, sluncovka i máky to vřele přivítají, nemají většinou moc rády přesazování. Takto vysít můžeme i chrpy, paprsky, třapatky, okrasné kopretiny a řimbaby. Už se těšíte na záhonek zalitý pestrou plejádou květů? 

 

mceclip1-7

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení