Kořenová zelenina

Kořenová zelenina je základem kuchyně. Dodá chuť výživným polévkám i podklad pečenému masu. Vzhledem k tomu, že si kořenová zelenina musí prorazit cestu půdou, je pro ní ideální dobře propustná, hlinitopísčitá půda. Lépe se pak tvoří kořeny. Už v únoru začínáme předpěstovat celer, který jako jediný z kořenové zeleniny potřebuje vyklíčit v teple domova. Na záhon ho přesadíme až v polovině května do sponu 40 x 40 cm. Jako první do půdy vyséváme do řádků ředkvičky, kterým se dobře daří v chladu a tak je sejeme už od března do dubna, na jaře jsou nejchutnější. Ředkvičky potřebují prostor asi 5 cm, vodnice a ředkve dvakrát tolik. Rostliny dobře zavlažujeme a sem tam okopeme. Pak se vrhneme na výsev mrkve, petržele a pastiňáku. Sejeme je do řádků asi 30 cm od sebe a asi 0,5 cm hlubokých. Všechna semínka však nemusí vyklíčit – proto je dobré rostliny vyset hustě a když vzejdou, vyjednotit je do vzdálenosti asi 5 cm. Pastinák má trošku větší kořeny, necháme mu tedy prostor o délce 10 cm. Aby se kořeny zeleniny pořádně nalily, bude potřeba půdu dobře zavlažovat. Řepu vyséváme do dobře přokypřené a propustné půdy. Chceme-li bulvy velké, vyséváme řídce. Pokud si chceme pochutnat na malých, čerstvých bulvách v polévce či v nálevu, můžeme je vyset na husto a následně vyjednotit do prostoru asi 8 cm. Můžeme ji pěstovat po rané zelenině. Prospívá jí okopávání a pletí, v suchu zavlažování. Mladé lístky řepy vám zachutnají také, třeba v salátu. Budou vám chuťově připomínat mangold.