Střešní zahrada
39 druhů květin a 17 druhů trav
Na střešní zahradě panují pro rostliny nejtvrdší podmínky k životu, které lze připodobnit v přírodě jen ke skalám s malým množstvím zeminy. Proto jsou zejména rostliny z takových stanovišť vhodné na střešní zahrady. Ale na skále přece jen rostlina svými kořínky najde po mnoha metrech vodu. Naproti tomu na střešní zahradě je pod malou vrstvou substrátu nepropustná hmota a rostliny jsou zcela odkázány na dodatečný přísun vody ze závlahy. Česká republika se rozkládá ve středu kontinentu, proto je u nás vzdušná vlhkost mnohem menší než v přímořských státech nebo na ostrovech. To je také důvod, proč nemůžeme vypěstovat hezkou střešní zahradu bez závlahy během suchých měsíců. Pokud není během sucha porost na střeše zaléván, usychá a zatahuje se. To znamená, že některé rostliny opět vyraší, až budou mít na podzim vláhu. Při zakládání porostu na střešní zahradě ze semen je lépe volit konec léta až podzim. V této době jsou delší noci a dny se ochlazují, proto mají rostliny příznivější podmínky ke vzcházení. I tak se ale porost rozrůstá pomaleji a je vhodné výsev doplnit řídkou výsadbou tučnolistých rostlin k zastínění a zmírnění větrné eroze substrátu. Při zálivce během suchých měsíců se porost zapojuje ve 2. – 3. roce. V podmínkách střešní zahrady jsou obvykle rostliny drobné a není třeba je sekat. Při použití osiva STŘEŠNÍ ZAHRADA na suchá místa na zemi je zapěstování porostu rychlejší. Pokud příjde vlhčí období může zde vyrůst také plevel. Ten lze jednoduše omezit posekáním a odstraněním z porostu. Nejlépe samosběrnou sekačkou posekat okolo 5 cm nad povrchem půdy. Od druhého roku je porost na zemi zapojen a v závislosti na množství narostlé hmoty v důsledku srážek lze sekat 1 i vícetkrát do roka.
- Hmotnost: 10 g
- Stanoviště: střešní zahrady, velmi suchá místa
- Vytrvalost: vytrvalá, při zálivce za sucha
- Doporučený výsev:
pro ruční setí ……3 až 5 g na 1m2
|
Květiny 35 % |
|
bělolist rolní (Filago arvensis) – 0,05 |
|
česnek šerý (Allium senescens) – 3 |
|
hvozdíček skalní (Petrorhagia saxifraga) – 0,5 |
|
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 2 |
|
hvozdík pozdní (Dianthus serotinus) – 1 |
|
hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) – 1 |
|
chrpa latnatá (Centaurea stoebe) – 2 |
|
jestřábník chlupáček (Pilosella officinarum) – 0,1 |
|
jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum) – 0,2 |
|
jetel alpinský (Trifolium alpestre) – 1,5 |
|
jetel prostřední (Trifolium medium) – 1,5 |
|
jetel rolní (Trifolium arvense) – 0,5 |
|
kozlíček zubatý (Valerianella dentata) – 0,5 |
|
lžičník lékařský (Cochlearia officinalis) – 1,4 |
|
mák bělokvětý (Papaver maculosum) – 0,2 |
|
mák vlčí (Papaver rhoeas) – 0,2 |
|
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) – 1,5 |
|
mochna stříbrná (Potentilla argentea) – 1 |
|
netřesk střešní (Sempervivum tectorum) – 0,03 |
|
netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) – 0,02 |
|
ostrožka východní (Consolida orientalis) – 0,5 |
|
pamětník rolní (Acinos arvensis) – 0,2 |
|
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) – 0,1 |
|
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus) – 4 |
|
rozchodník pochybný (Sedum spurium) – 0,1 |
|
rozchodník skalní (Sedum reflexum) – 0,1 |
|
rozrazil klasnatý (Veronica spicata) – 0,5 |
|
rýt žlutý (Reseda lutea) – 0,5 |
|
řebříček sličný (Achillea nobilis) – 0,3 |
|
silenka francouzská (Silene gallica) – 0,1 |
|
silenka nící (Silene nutans) – 4 |
|
silenka převislá (Silene pendula) – 0,1 |
|
silenka ušnice (Silene otites) – 0,2 |
|
sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica) – 1 |
|
suchokvět roční (Xeranthemum annuum) – 2 |
|
šedivka šedá (Berteroa incana) – 1 |
|
tařice skalní (Aurinia saxatilis) – 0,5 |
|
trávnička obecná (Armeria vulgaris) – 1,5 |
|
turan ostrý (Erigeron acris) – 0,1 |
|
Trávy 65 % |
|
bojínek hliznatý (Phleum nodosum) – 4 |
|
bojínek tuhý (Phleum phleoides) – 2 |
|
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila) – 8 |
|
kostřava ovčí (Festuca ovina) – 6 |
|
kostřava sivá (Festuca pallens) – 4 |
|
kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) – 1,5 |
|
kostřava waliská (Festuca valesiaca) – 5 |
|
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) – 10 |
|
lipnice smáčknutá (Poa compressa) – 4 |
|
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) – 2 |
|
paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) – 0,5 |
|
psineček obecný (Agrostis capillaris) – 1 |
|
smělek štíhlý (Koeleria macrantha) – 3 |
|
sveřep měkký (Bromus hordeaceus) – 3 |
Buďte prvý, kto napíše príspevok k tejto položke.
![](http://www.pinterest.com/pin/create/button/?url=https%3A%2F%2Fshop.culinabotanica.cz%2Fsk%2Fkvetnate-louky%2Fstresni-zahrada%2F&media=https%3A%2F%2Fcdn.myshoptet.com%2Fusr%2Fshop.culinabotanica.cz%2Fuser%2Fshop%2Fbig%2F7023_stresni-zahrada.jpg%3F6239fe7a&description=<p><meta charset="UTF-8" /></p>
<p align="LEFT"><span style="font-size: 12pt;">39 druhů květin a 17 druhů trav</span></p>
<p align="LEFT"><span style="font-size: 12pt;">Na střešní zahradě panují pro rostliny nejtvrdší <span lang="cs-CZ">podmínky k životu, které lze připodobnit v přírodě jen ke skalám s malým množstvím zeminy. </span>Proto jsou zejména rostliny z takových stanovišť vhodné na střešní zahrady. Ale na skále přece jen rostlina svými kořínky najde po mnoha metrech vodu. Naproti tomu na střešní zahradě je pod malou vrstvou substrátu nepropustná hmota a rostliny jsou zcela odkázány na dodatečný přísun vody ze závlahy. Česká republika se rozkládá ve středu kontinentu, proto je u nás vzdušná vlhkost mnohem menší než v přímořských státech nebo na ostrovech. To je také důvod, proč nemůžeme vypěstovat hezkou střešní zahradu bez závlahy během suchých měsíců. Pokud není během sucha porost na střeše zaléván, usychá a zatahuje se. To znamená, že některé rostliny opět vyraší, až budou mít na podzim vláhu. Při zakládání porostu na střešní zahradě ze semen je lépe volit konec léta až podzim. V této době jsou delší noci a dny se ochlazují, proto mají rostliny příznivější podmínky ke vzcházení. I tak se ale porost rozrůstá pomaleji a je vhodné výsev doplnit řídkou výsadbou tučnolistých rostlin k zastínění a zmírnění větrné eroze substrátu. Při zálivce během suchých měsíců se porost zapojuje ve 2. – 3. roce. V podmínkách střešní zahrady jsou obvykle rostliny drobné a není třeba je sekat. Při použití osiva STŘEŠNÍ ZAHRADA na suchá místa na zemi je zapěstování porostu rychlejší. Pokud příjde vlhčí období může zde vyrůst také plevel. Ten lze jednoduše omezit posekáním a odstraněním z porostu. Nejlépe samosběrnou sekačkou posekat okolo 5 cm nad povrchem půdy. Od druhého roku je porost na zemi zapojen a v závislosti na množství narostlé hmoty v důsledku srážek lze sekat 1 i vícetkrát do roka.</span></p>
<ul>
<li><span style="font-size: 12pt;">Hmotnost: 10 g</span></li>
<li><span style="font-size: 12pt;">Stanoviště: střešní zahrady, velmi suchá místa</span></li>
<li><span style="font-size: 12pt;">Vytrvalost: vytrvalá, při zálivce za sucha </span></li>
<li><span lang="cs-CZ" style="font-size: 12pt;">Doporučený výsev:</span></li>
</ul>
<p><span style="font-size: 12pt;"><span lang="cs-CZ">pro ruční setí ……</span><span lang="cs-CZ">3 až 5</span> <span lang="cs-CZ">g</span><span lang="cs-CZ"> na 1m</span><sup><span lang="cs-CZ">2</span></sup></span></p>){kind=link}