Život zasvěcený česneku, rozhovor s šlechtitelem českého česneku, Ing. Václavem Kozákem

Ing. Václav Kozák pěstuje a šlechtí česnek ve Chvojenci, kam se v roce 2015 přestěhoval poté, co převzal rodinný podnik po svém otci, Ing. Janu Kozákovi. Ten se šlechtění česneku věnuje již přes 25 let, na kontě má více než 20 odrůd. Český česnek díky němu patří mezi nejlepší a velmi ceněné česneky na světě.

Proč jste se rozhodli šlechtit český česnek?

Chceme šlechtit odrůdy, které se liší od těch zahraničních. Český česnek je u nás i ve světě oceňovaný zejména pro svou chuť. Třeba Španělé kladou při pěstování česneku velký důraz na výnos, je pro ně důležitá zejména velikost stroužků a cibulí. My se soustředíme především na kvalitu česneku, jeho chuť je pro nás nejdůležitější. Ta se odvíjí i od použití česneku v jednotlivých kuchyních. V české kuchyni ho vnímáme hlavně jako koření, jsme zvyklí, že má silnou a ostrou chuť. Do mnoha pokrmů se však používá i syrový, a proto jeho chuť musí být zároveň ušlechtilá.

Jaké další vlastnosti má kvalitní česnek mít?

Zásadní je množitelský potenciál. Každý, kdo pěstuje česnek, potřebuje slušný výnos, aby se mu práce vyplatila. Pokud odrůda vytváří tři čtyři stroužky, pro pěstitele v tomto ohledu nemá význam.

Kolik odrůd v současné době pěstujete?

Na poli nám roste kolem 15 odrůd. Rozpracovaných jich máme desítky, do procesu registrace ale zařazujeme vždy jen ty nejlepší. Tím, že už jsme vyšlechtili mnoho odrůd, musí být každá nová, kterou chceme registrovat, něčím výjimečná a odlišná.

Jak dlouho trvá vyšlechtit novou odrůdu?

Zabere to zhruba 10 let. Musí se ozdravit od virů, do registrace lze dát jen bezvirózní odrůdy.

Jakým způsobem odvirování probíhá?

Odvirování děláme v laboratoři metodou in vitro, tedy ve zkumavce. Snažíme se nepoužívat zbytečnou chemii, vyhýbáme se chemoterapiím, jejichž základem jsou antivirotika nebo antibiotika.

Co vás na šlechtění česneku nejvíce baví?

Všechno. V zimě pracuji v laboratoři, léto trávím raději na poli. Jakmile vysvitne sluníčko, nechci být celé dny zavřený pod umělým světlem uvnitř. Vyhovuje mi, že to není stereotypní práce.

Podle čeho dáváte novým odrůdám jména?

Tatínek zavedl hezký systém – pojmenovával česneky podle svých dětí. Mám devět sourozenců, česneky nesou jména po každém z nás. Po mně se jmenuje odrůda Vekan. Dnes, když je zájem o český česnek mnohem větší, nazýváme nové odrůdy česky.

Kterou odrůdu lidé nejvíce kupují?

Nejoblíbenějšími odrůdami jsou asi Havran, Bjetin a Slavin II. Havran tvoří velké stroužky, odrůda Bjetin nevadí ani lidem s nemocným žlučníkem, přestože se jedná o velmi ostrou odrůdu, a česnek Slavin II má hluboký kořenový systém. Dobře se mu tak dařilo i v letech, kdy bylo velké sucho.

Lze se šlechtěním česneku uživit?

V České republice nikoliv. Na rozdíl od západních evropských zemí náš stát pěstování česneku nepodporuje. Na tuto aktivitu si tak musí zemědělec vydělat sám, například prodejem osiva nebo sadby česneku. My většinu sadby prodáváme přes naše webové stránky.

Hodláte se česneku věnovat i v budoucnu?

Samozřejmě. Pevně doufám, že budu schopen šlechtit česnek až do důchodu.