Semínka, která vyséváme v dubnu

Duben je takový zahradníkův ráj. Sluníčko mu probouzí zahradu, na které může trávit čím dál tím víc času. Pro vysazení předpěstovaných sazeniček je sice ještě brzo, zato semínka mnoha druhů se už těší do země. Chtějí klíčit!

Mrkev, petržel a pastinák

Připravíme si půdu pro krásně barevné druhy bílé, oranžové, žluté, červené i fialové mrkve, kořenovou petržel a pastinák. Kořenům se daří v hlinitopísčité půdě s dostatkem humusu. Do půdy však nepřidáváme kompost ve stejný rok, ve který chceme kořenovou zeleninu pěstovat. Je potřeba půdu dobře prokypřit a zrýt do hloubky asi 30 cm. Zeminu urovnáme hráběmi a můžeme ji nechat pár dnů slehnout. Poté si připravíme řádky asi 30 cm od sebe a asi 0,5 cm hluboké. Rostliny by neměly růst příliš nahusto. Všechna semínka však nemusí vyklíčit – proto je dobré rostliny vyset hustě a když vzejdou, vyjednotit je do vzdálenosti asi 5 cm. Pastinák má trošku větší kořeny, necháme mu tedy prostor o délce 10 cm. Aby se kořeny zeleniny pořádně nalily, bude potřeba půdu dobře zavlažovat.

Ředkvičky, ředkve a vodnice

Další druhy kořenové zeleniny, různobarevné druhy ředkviček a ředkví a méně známé, o to však chutnější vodnice, mají podobné nároky. Poměrně rychle rostou, a tak je můžete vypěstovat i několikrát za sezonu. Zároveň je to zelenina, která nemá nijak zvláštní nároky, dobře se jim daří i v chladnějších oblastech. Jejich kořenům, které chceme mít co největší, se daří v dobře propustné půdě. Ideální je hlinitopísčitá půda. Záhon dobře prokypříme a nehnojíme. Vytvoříme řádky a vysejeme semínka. Až rostlinky povyrostou, v řádku je vyjednotíme – tedy vlastně přesadíme do správné vzdálenosti. Ředkvičky potřebují prostor asi 5 cm, vodnice a ředkve dvakrát tolik. Rostliny dobře zavlažujeme a sem tam okopeme.

Co jsou vodnice zač?

Jedná se o zajímavý druh brukvovité zeleniny, kterou měli moc rádi naši předci. Kulatá bulva mívá průměr alespoň 5 cm, bílou dužinu a šťavnatou chuť, která připomíná chuť ředkve s kedlubnou dohromady. Kromě kořenu dobře chutnají i listy vodnice. Celá rostlina se dá jíst čerstvá i tepelně upravená.

Saláty a jiná listová zelenina

K ředkvičkám, ředkvím a vodnicím můžeme sázet saláty, špenát a mangold. Jedná se o další zeleninu, kterou můžeme v dubnu vysévat na záhon.

Saláty hlávkové i listové spolu s mangoldem a špenátem můžeme pěstovat ze sazeniček nebo přímým výsevem. Nyní už se semínka vysévají přímo na záhon. Saláty potřebují poměrně slunečné stanoviště, nejsou však náročné na teplotu. Půdu dobře propracujeme a vytvoříme řádky hluboké asi 1 cm zhruba 30 cm od sebe. Semínka do řádků sypeme řídce. Počkáme, až rostliny povyrostou. Drobné salátky rozsadíme tak, aby měly asi 30 cm prostoru pro sebe. Vyplatí se nám mezi řádky půdu prokypřovat a samozřejmě dobře zavlažovat.

Co je mangold zač?

Mangold vypadá podobně jako špenát. Má však o dost větší listy s nádherně žlutým či červeným nebo růžovým stonkem. Nejchutnější je tepelně zpracovaný. Podobně jako špenát po tepelné úpravě ztrácí na objemu. Stonky mangoldu smažíme, dusíme či vaříme déle než listy.

Hrách

V dubnu vyséváme také hrách, o kterém jsme napsali samostatný článek. Jak vypěstovat sladké lusky cukrového i dřeňového hrášku se dozvíte po kliknutí sem.

Cukety, dýně, patizony

Na konci dubna můžeme některé odrůdy patizonů a dýní vysévat už přímo na záhon, v chladnějších oblastech je můžeme ještě předpěstovávat. Dýně více uvítají, pokud jejich semínka uložíme přímo do půdy na zahrádce, než abychom je nejdříve předpěstovali. Jsou to citlivky a nemají příliš v lásce přesazování. Cukety, patizony i dýně potřebují prosluněné místečko, mnoho živin v půdě, proto je dobré před výsevem vpravit do půdy kompost. Nebo je sázet na záhon, který jsme pohnojili už na podzim. Někdo například dýně pěstuje přímo na kompostu – a má díky tomu vskutku bohatou úrodu. Šlahouny rostliny se pak z kompostu sice nekontrolovatelně šíří po svém okolí, ale stojí to za to!

Košťálová zelenina

Ještě stále můžeme předpěstovávat kadeřávky, kedlubny, kapusty (i tu růžičkovou), květáky a zelí. Zajistíme jim tak rychlý start a časnější úrodu. Brokolici, květák, kedlubny i zelí ale už můžeme vysévat i přímo na záhon, musíme si jen dát pozor na to, jestli přímý výsev dané odrůdě vyhovuje. Košťáloviny jsou velké žroutky, potřebují mít v půdě mnoho živin. Proto je pěstujeme na políčku, které jsme prohnojili už na podzim, případně postačí teď na jaře vpravit do zeminy dostatek kompostu. Jen tak se bude košťálovinám dobře dařit.

Cibule

Cibuli můžeme předpěstovat a malé rostlinky (sazečky) později sázet na záhon. Takto vypěstovaná cibule se ale většinou nedoporučuje k uskladnění. Semínka v dubnu můžeme vysévat přímo na záhon, který by měl být zalitý přímými slunečními paprsky. Vybíráme takový, který jsme hnojili již předminulý rok – cibule nemá ráda čerstvě pohnojenou půdu. Rostlinka pak roste příliš rychle a je náchylná k plísním. Sázíme ji do řádků a vzešlé rostlinky později jednotíme do sponu o velikosti potřebné pro danou odrůdu. Některé odrůdy cibule sklízíme brzy z jara jako jarní cibulku, některé můžeme nechat na záhoně dorůst do klasické krásně velké cibule. Kdo má rád cibulovou nať, může si zasít cibuli sečku. Ta se pěstuje jako vytrvalá rostlina, musíme jí proto vymezit na záhoně místo, kde bude moct růst po celý rok.

Okurky

Duben je ten pravý čas vysévat semínka hadovek a salátovek přímo do půdy ve skleníku. Stejně tak je můžeme ještě předpěstovávat pro pozdější vysazení na záhon. Na konci měsíce už lze vysévat na venkovní záhon okurky nakládačky, z počátku je ale překrýváme netkanou textilií, aby se malým rostlinkám v ještě stále chladném počasí dařilo. Netkanka jim poskytne teplo a udrží vláhu ke klíčení. Okurka vyžaduje spoustu živin, vyséváme ji tedy do již prohnojené půdy. Potřebuje opravdu hodně sluníčka, aby se jí dařilo, ve stínu nevydá tolik plodů.

Kvetoucí rostliny

Z kvetoucích rostlin lze v dubnu na záhon vysévat ostálky, chrpu, černuchu, svazenku, měsíček, laskavec, slunečnice a další. Kvetoucí rostliny rozhodně vysejte brzy! Ať nemusíte na jejich krásu dlouho čekat.

Chrpa

Potřebuje slunečné stanoviště v dobře propustné půdě, která nemusí mít dostatek živin. Až rostlinky vzejdou, bude dobré je vyjednotit do prostoru asi 30 x 30 cm.

Černucha

Bude si lebedit v sušší půdě na slunném místě, třeba na skalce. Vyséváme ji poměrně hustě. Rostlinky poté vyjednotíme do prostoru asi 10 x 10 cm. Černucha se sama vysemení, můžeme ji tedy na stejném místě pěstovat několik let.

Ostálka

Tyto jednoleté rostliny potřebují k růstu svých krásných a různorodých květů poměrně úrodnou půdu, dostatek slunce a tepla. Mají rády dobře propustnou, zrytou a prokypřenou, prohnojenou půdu. Zavlažujeme je vydatně. Nedopustíme však, aby měly příliš mokrou půdu. To jim škodí více, než když občas zálivku vynecháme. Drobné rostlinky přesadíme tak, aby měly alespoň 20 x 20 cm prostoru.

Svazenka

Krásně poroste v suché půdě, které umí dodat živiny. Pěstuje se nejen jako pastva pro oči, ale i potrava pro včely a jako takzvané zelené hnojivo. Zeleným hnojivem nazýváme rostliny, které rychle vyrostou a když je zaryjeme do půdy, mají schopnost ji obohatit o živiny. Vybereme pro ni slunné stanoviště a vysejeme ji asi 1 cm hluboko.

Měsíček

Semínka měsíčků vyséváme na záhon středně hustě. Postačí jedno semínko asi na 5 x 5 cm. Pro upevnění semínek do půdy můžeme použít hrábě, kterými jemně obrátíme první 3 cm půdy. Půdu můžeme také jemně přitlačit a dobře zalít. Měsíček potřebuje hlavně slunné stanoviště, závlahu asi 2 x za týden.

Proskurník

Tuto krásnou rostlinu, která dorůstá výšky asi 2,5 metru, vyséváme do řádků širokých 30 cm, asi 1–2 cm hluboko a 30 cm od sebe. Vybereme pro ni prostor na sluníčku a v půdě bohaté na humus. Domovem je jí stanoviště chráněné před větrem. Je velká, a tak nechceme, aby se rostlina klátila. Snažíme se, aby měla vlhkou půdu.

Slunečnice

Nádherné rozmanité druhy malých i obrovských slunečnic pěstujeme ze semínka na záhoně se vzdušnou a na živiny bohatou půdou. Pro slunečnici vybereme slunné, ale chráněné stanoviště – nechceme, aby ji vítr polámal či vyvrátil. Její obrovské tělo potřebuje dostatek vody, naučíme se ji tedy zavlažovat již od semínka. Podle odrůdy ji rozsadíme do dostatečně velkého prostoru.