Cibule kuchyňská – Allium cepa L.

Popis

Cibule se užívala už v dávnověku, například mezi starými Sumery. Jako její domovina se nejčastěji uvádí střední Asie, kde pravděpodobně vznikla ze svého planě rostoucího

předchůdce. Jinak jde o dvouletou rostlinu s velkou cibulí a dutým robustním stonkem. Běžně se pěstuje na zahrádkách a na polích a jen výjimečně roste planě. V současnosti roste po celém světě, nejvíce ji exportuje Egypt, Holandsko, Španělsko, Itálie a USA. Jedna stará moudrost praví, že člověk může vařit spíš bez ohně než bez cibule. A určitě je na tom dost pravdy, protože o cibuli jakožto kuchyňské rostlině se zmiňuje i Bible nebo ještě starší písemné prameny. Nicméně považovat ji jen za neodmyslitelnou součást euroasijské potravinové kultury by bylo velké zjednodušení, v lidovém léčitelství se

totiž už po staletí používá v boji proti chřipce a nachlazení. A celkově má na náš organismus docela pozitivní vliv. Cibule v průběhu let vyšlechtila do mnoha variací, u většiny kuchyňských odrůd ale při jejich krájení dochází k slzení očí. Britský farmář Alastair Findley se proto v posledních 20 letech věnoval vývoji cibule, u které už nikdo nebude plakat. A v roce 2015 ji konečně uvedl na britský trh. Je červená, o něco sladší, šťavnatější a křupavější. Koupit se zatím dá v tamní maloobchodní síti.

Pěstování

Cibule potřebuje růst ve výživné půdě, dobře prokypřené a zavlažené. Pěstujeme ji ze sazeniček (cibulek) nebo ze semínek. Sazeničky nám ušetří čas, ze semínek cibule roste trochu déle. V případě pěstování ve skleníku se cibule vysazuje na přelomu února a března, ven na zahrádku se sází v dubnu a květnu. Chceme-li, můžeme cibuli pěstovat i v dostatečně hlubokém truhlíku na balkoně. Cibulky sázíme mělce do řádků širokých 20 cm asi 10 cm od sebe. Semena sejeme do stejných řádků asi 2 cm pod povrch. Když rostlinky vzejdou, jednotíme je do vzdálenosti 10 cm. Cibule pravidelně okopáváme, plejeme a zavlažujeme.

Užití

Stejně jako česnek, i cibule obsahuje takzvaný allicin, což je látka s antibiotickými účinky. Díky ní cibule pomáhá při nachlazení – snadno lze udělat obklad krku z podušené cibule nebo sirup (cibuli nakrájíme, zalijeme medem a necháme den působit). Jinak je cibule močopudná a prospívá i při léčbě ledvin. Celkově má desinfekční účinky na naše trávicí

ústrojí. Dokáže zklidnit otoky po bodnutí hmyzem, využívá se i při hojení ran a jizev, pomáhá proti vypadávání vlasů. V lidovém léčitelství se doporučuje na snížení krevního tlaku a pro snižování cholesterolu a cukru v krvi. Podzemní cibulovitá část se sklízí od srpna do října tak, že po slehnutí a zežloutnutí zelené natě se vytáhne z hlíny a sváže do malých svazků. V těch se zavěšené nebo naskládané do vrstev nechávají dozrát. Po dozrání se odstraní nať, očistí hlína a staré slupky. Skladuje se na suchém místě s ideální teplotou mezi 6–10 °C. V takovém prostředí vydrží až do jara.