Benedikt lékařský – Cnicus benedictus
Výsevduben
|
Sklizeňčerven – červenec
|
|
Popis a výskyt
Zvaný také čubet benedikt je doma ve Středomoří a na Předním východu, jeho přirozený výskyt zasahuje až na Kavkaz. U nás se pouze pěstuje a zcela výjimečně zplaňuje. Daří se mu na slunci a lehkých, výživných půdách. Pěstuje se ze semen, která se vysévají v dubnu. Květenstvím pohledného bodláku je úbor a trubkovité květy jsou žluté, listeny tvoří načervenalé, fialové až hnědé trny, plodem je ochmýřená nažka podélně rýhovaná. Pětihranná, rýhovaná lodyha je větvená a pavučinovitě plstnatá, tmavě zelené, střídavé listy jsou zubaté, na rubu se silně vystouplou bílou žilnatinou, spodní jsou řapíkaté, horní přisedlé. Celá rostlina je ostnatá a dorůstá 30 až 60 cm.
Sběr a úprava
Sbíranou částí rostliny je nať, jež se seřezává zhruba 5 cm nad zemí. Sbírá se během květu před úplným rozvitím na přelomu června a července za slunného a suchého počasí, nejlépe okolo poledne. Suší se ve stínu nebo při teplotě do 60ºC a je třeba dát pozor, aby se bylina nepřesušila, neboť se pak snadno drolí, vlhne a plesniví. Užívá se ve formě nálevu.
Požehnaný bodlák se vyznačuje pronikavě hořkou chutí a podobně jako jiné hořké byliny je velmi ceněným stomachikem a prospívá celému trávicímu traktu. Účinnými látkami jsou hořčiny cnicin a benedictin, lignany, dále silice, třísloviny, pryskyřice, flavonoidy, slizy a soli hořčíku, vápníku a draslíku a vitaminy skupiny B. Zvyšuje tvorbu a vylučování žluče, posiluje trávení, podporuje tvorbu žaludečních šťáv, působí dezinfekčně ve střevech, má kardiotonické, diuretické, antiseptické, protivirové a antibakteriální působení. Dle některých zdrojů má rostlina také protinádorové schopnosti. Díky tomu, že napomáhá vylučování kyseliny močové, využije se i při revmatismu. Uplatní se i v bylinných směsích, například detoxikačních nebo směsích podporujících zvýšení tvorby mateřského mléka.
Obklady a vymývání slouží při lupénce, ekzémech, kožních zánětech, růži, vředech a díky antivirovým vlastnostem rostliny jsou účinné při pásovém oparu. Lignany s virostatickými účinky se extrahují a využívají se ve farmaceutickém průmyslu.
Kořen se žvýká při zápachu z úst a při zánětu dásní. Dříve se z kořene byliny vyrábělo hořké benediktové pivo a víno, které se užívaly i léčebně pro regulaci látkové výměny a trávicích procesů i jako prevence žaludečních vředů.
Zajímavost
Latinské jméno benedictus neboli požehnaný se odráží i v lidových názvech rostliny a ve středověku byla rostlina často pěstována v klášterních zahradách jako všelék schopný léčit i mor.