Jak si poradit s pěstováním rajčat

„Na světě není lepších věcí než opravdové lásky a doma vypěstovaného rajčete. To ví každý, kdo někdy okusil hořkost vztahu a rajče z obchodu,“ pravil Thomas Jefferson, třetí prezident Spojených států amerických. Souhlasíte? A chcete vědět, jak (a proč) rajčata pěstovat na své zahrádce nebo na balkónu? Pak čtěte dál.

Pěstování

Nejdříve se zamyslete nad správným výběrem odrůd. Ve vyšších polohách vyberte rané odrůdy, které brzy kvetou i plodí. Masitá rajčata, která pomaleji dozrávají, se hodí spíše do nižších a teplejších poloh. 

Odrůdy rajčat můžeme rozdělit na odrůdy tyčkové, keříčkové a divoké. Tyčkové odrůdy rostou nejen do výšky, ale také do šířky. Je potřeba jim při růstu poskytnout oporu v podobě pevné tyče. Na hlavním stonku se po čase začnou tvořit postranní výhony, které mohou dále růst a množit se stejným způsobem jako hlavní stonek. Rajče může v ideálním prostředí dorůstat neskutečných rozměrů. Proto je potřeba tyto postranní větve vyštipovat, aby se rostlina zbytečně nevysilovala a mohla svou energii věnovat plodům, pro které ji pěstujete. Oproti tomu keříčkové odrůdy tvoří drobnější, kompaktní keříky, které postranní výhony nevytváří. Proto je nijak nevyštipujte, obvykle k růstu nepotřebují ani oporu. Divoká rajčata bedrníkolistá jsou vlastně kombinací obou zmíněných typů: tvoří keřík i postranní výhony. Rostou si svým vlastním způsobem a nemusíte je nijak usměrňovat ani jim poskytovat oporu. Vytvoří bujný keř, na kterém se celou sezonu objevují drobná rajčata. Pokud je nechcete jen tak nechat ležet na zemi, vysaďte je u plotu, o který je můžete případně opřít. 

Rajčata potřebují hodně slunce a hodně vody, jinak nebudou mít chutné a velké plody. Nesmějí proschnout, ale je třeba se vyvarovat i jejich přelití. Nevhodnými sousedy jsou jakékoliv rostliny čeledi lilkovitých (brambory, lilek či paprika – všechny jsou napadány stejnými škůdci). Za běžných podmínek na rajčata nejdou mandelinky bramborové, samostatně rostoucích rajčat si ani nevšimnou, rostou-li však plody v blízkosti brambor, mandelinka je napadne. Nesázejte rajčata ani do blízkosti okurek, protože si vzájemně škodí v růstu. Totéž platí i pro hrách, fenykl, červenou řepu a červené zelí. Naopak jim prospívá blízkost košťálovin, mrkve, pórku, petržele, salátů, celeru, hořčice, špenátu, aksamitníku, měsíčku, česneku a cibule. Jako předplodina může na záhoně sloužit kedlubna, hořčice, špenát. Jako následná plodina je vhodná hořčice, měsíček nebo luskoviny. 

Rajčata silně odčerpávají živiny z půdy, mají poměrně dlouhé kořeny, proto potřebují hluboko prohnojenou zeminu. Pokud pěstujete více řádků rajčat, je nutné mezi nimi ponechat odstup. Chuť rajčat je posílena smíšenou kulturou s petrželí. Rajčata ocení vlhkost v oblasti kořenového systému, ale nikoliv na listech a plodech, musí být tedy zalévána na zem, nikoliv na listy či plody. Prospívá zalévání tzv. hořkou solí, která dodává minerály a stopové prvky právě pro dozrávání. Přidáte-li trochu soli do zálivky jednou týdně v době, kdy se tvoří plody, zlepšíte jejich chuť.  

Rajčata lze ze semínek předpěstovat uvnitř v tep lé a světlé místnosti. Je dobré s tím začít již v půlce února. Chcete-li si ušetřit práci s přepichováním, vysévejte 3–4 semínka do jednoho sadbovače. Jakmile rostlinky vzejdou, slabé kusy odstraňte a ponechte jen ty nejsilnější, které ve druhé polovině května můžete vysadit ven. Před výsadbou je potřeba sazenice otužovat, ven se vysazují, když pomine nebezpečí nočních mrazíků. Tyčková rajčata sázejte do sponu 45  x  45 cm, keříčková a zakrslá do vzdálenosti 30–90 cm mezi sousedními řádky a divokým ponechte prostor o velikosti alespoň 1 x 1 m. Tato rajčata však snesou i poněkud drsnější zacházení, nemusíte se o ně moc starat, pokud roste jedna rostlina přes druhou, příliš to nevadí. 

Pokud rajčata pěstujete ve skleníku, udělejte v něm průvan, který rostliny rozpohybuje. Zároveň se otevřenými dveřmi dostane dovnitř hmyz, který je také opyluje. Je také možné květy opylovat ručně pomocí jemného štětečku nebo s rostlinami občas zatřást. Pozor však, abyste jim neublížili. 

Jakmile rostlinky tyčkových rajčat trochu vyrostou, je třeba je přichytit k opoře. Ideální jsou speciální kovové tyče nebo bambusové tyčky, v dřevěných tyčkách se mohou uchytit a přezimovat houby. Ale i tak jsou nejpoužívanější, též u mě. Tyčková rajčata postupně zaštipujte (odstraňujte nové výhonky v paždí listů), aby se rostlina zbytečně nevysilovala a nenasazovala další a další plody, které by nestačily dozrát. V srpnu je třeba zaštípnout vrcholy rostlin, čímž se podpoří dozrávání nasazených plodů.  

V době růstu přihnojujte rostliny každé dva týdny slepičím hnojem a dřevěným popelem, které dodají potřebný draslík. Ve větrných oblastech můžete rajčata pěstovat na zemi, ale je potřeba je podestlat (obdobně jako jahody). Můžete také postříkat listy a půdu tekutým hnojivem z kostivalu, mořských řas nebo kopřivy.  

Rajčata nejlépe rostou při teplotách 21–24 °C, nemají ráda zimu, ale ani přílišné horko, potřebují vysokou intenzitu světla. Snesou i krátkodobý pokles teplot, pokud je vykompenzován nárůstem teploty během dne. Zamulčováním pomůžete uchovat v půdě vlhkost. Pěstujete-li pár rostlin, vyplatí se koupit různé sazeničky, abyste měli různorodou úrodu. Pěstování ve zvednutých igelitových pytlích není ideální, protože rostliny potřebují proudění vzduchu a vlhko na kořenech, nikoliv na listech. Semena si udržují klíčivost po dobu 6–8 let. 

Rajčatům se poměrně dobře daří při pěstování v nádobách, třeba na terase nebo balkoně. Některé odrůdy jsou pro takové pěstování připravené, zejména keříčkové. Stačí jim i poměrně malé nádoby, aby prospívaly. Pokud se rozhodnete na balkoně pěstovat odrůdu tyčkovou, bude potřeba rostlině dopřát prostor a dostatek substrátu ve velkých nádobách. Přesvědčte se, že na balkon zároveň denně dostatečně dlouho svítí slunce, bez kterého plody nedozrají. Rajčata prospívají na balkonech situovaných na jih či západ. Rostliny v nádobách potřebují častější zálivku a dodatečné přihnojení přípravkem na plodovou zeleninu.

Sklizeň

Rajčata sklízejte průběžně, podpoříte tím nasazení dalších plodů. Plody trhejte jemným pootočením, rostlina je křehká. Rané keříčkové kultivary můžete sklízet za 7–8 týdnů od výsadby. Tyčková rajčata se sklízejí za  
12 týdnů po výsadbě.  

Je-li příliš sucho, změní se plocha u stopky v tvrdou žlutozelenou tkáň, která je nejedlá a musí se odříznout. Často však tato rajčata bývají výborné chuti. Traduje se, že rajčata musíte otrhat, než přijdou první mrazíky. Pokud však máte ještě na podzim hodně nezralých rajčat na rostlinách a hrozí první mrazíky, můžete je nechat dozrát venku, stačí položit rostliny přes prkno či převrácenou bedýnku a přikrýt je textilií či senem, aby rajčata byla na vzduchu, ale mráz je nezničil. Rychle tak dozrají. Mně osobně se to ale nikdy nepodařilo. Všechna se už dříve snědla, nebo je napadla plíseň. Jinou možností je vytrhnout ze země celou rostlinu i s kořeny a pověsit ji obráceně (plody dolů) na suché a teplé místo, kde rajčátka dozrají. Pokud chcete rajčata otrhat, ale ještě nejsou zralá, vložte je do papírového sáčku s banánem či jablkem, během pár dní dozrají.

Škůdci

Rajčata mohou být napadena nejrůznějšími viry, bakteriemi, houbovými chorobami či škůdci, jako jsou háďátka, molice či mšice. Hnilobě natě lze předejít opakovaným poprašováním řasovým vápnem nebo kamennou moučkou od poloviny května každých sedm dní. Blahodárně působí i postřik výluhem z česneku nebo cibule ve stejném období. Rajčata lze pěstovat více let na stejném místě, pokud je však napadnou výše zmíněné choroby, napadené rostliny zničte a rajčata na stejném místě několik let nepěstujte. Molice odhání vůně citronové bazalky pěstované poblíž rajčat. Proti mšicím postřikujte mladé rostlinky a jejich okolí studeným extraktem z kopřiv.  

Najdete-li na rostlinách svinuté listy bez zbarvení, nejedná se o chorobu, ale spíše o přehnojení nebo poruchy růstu, k nimž dochází v důsledku povětrnostních vlivů.  

Poměrně běžné je také napadení rajčat plísní bramborovou, které se dobře daří hlavně ve vlhčím počasí. Pozná se podle žloutnutí listů, na kterých se potom tvoří černé skvrny. Listy se musí odstraňovat a likvidovat pálením, nesmí na kompost. Napadenou rostlinu je nejlepší zlikvidovat celou. Jak plísni předejít? Rajčata potřebují růst na místě, kde je dostatek slunce a průvanu. Dobře se osvědčilo sázet rajčata pod stříšku ke zdi, na kterou svítí jižní slunce. Rostliny je také lepší zalévat přímo ke kořenům, aby na listech neulpívala voda, a netvořily se tak podmínky pro uchycení plísně. Osvědčilo se také otrhat listy, které rostou u země. 

Další častý problém je černání špičky plodu, což signalizuje nedostatek stopového prvku. Stačí rostlinu přihnojit minerálním hnojivem. Pouhé přihnojení hnojem před výsadbou nemusí být dostatečné.

Zdravotní přínos

Zralé plody jsou bohaté na betakaroten a vitamin C, obsahují také vitamin B a lykopeny, které chrání před rakovinou. Rajčata slouží jako zdroj chromu, draslíku a sodíku. Podporují stavbu vazivových tkání a výměnu buněčných látek, posilují sliznice, mají omlazující účinek na tělo i duši. Jsou totiž dobré na mozek i nervy, pomáhají při chronické únavě, jsou močopudné a odvodňují, mají antioxidační účinky a vliv na řízení krevního cukru. Výborně odstraňují poruchy trávení a pomáhají proti zácpě. Jsou doporučena pro pacienty s nemocemi srdce a krevního oběhu. Podobně jako u mrkve se i některé cenné složky v rajčatech uvolňují teplem a přidáním tuku. Měla by se tedy konzumovat nejen syrová, ale i vařená či pečená. Jsou ideální zeleninou pro hubnutí, obsahují 90 % vody a dostatek vlákniny. Pozor – nezralé (zpravidla zelené) plody mohou způsobit otravu organismu. Podobně jako nezralé brambory a lilky, rostliny stejné čeledi, totiž obsahují solanin. Solaninu najdeme v nezralých plodech 9–32 g na 100 g. Mezi 2–5 g solaninu na 1 kg tělesné hmotnosti může způsobit otravu organismu. Přesto je možné nezralá rajčata zpracovat, například na americkém kontinentu je běžně smaží, nakládají i zpracovávají do džemu. Rozhodně je potřeba přistupovat k nezralým rajčatům obezřetně. Částečně to zajistí jejich hořká chuť, kvůli které jich stejně nebudete chtít sníst mnoho.

Použití v kuchyni

Sklizená rajčata nevydrží příliš dlouho v dobré kondici. Nedávejte je do lednice, při nízkých teplotách ztrácejí chuť. Na chladném místě (venku či ve sklepě) vydrží jen pár dní. Naštěstí se dá nadúroda rajčat velmi dobře zpracovat. Červené plody lze proměnit v nejrůznější kečupy, protlaky nebo čatní, rajčata je možné také usušit, zamrazit nebo upéct a naložit do oleje. V české kuchyni je asi nejpopulárnější rajská polévka, omáčka a lečo.  

Vadí-li vám v jídle rajčatová slupka, která se vařením odděluje od dužiny, oloupejte ji ještě před zpracováním. Nařízněte ji, rajče zalijte v misce vroucí vodou, počkejte 1–2 minuty a pak slupku nožem jednoduše stáhněte.