Co předpěstovat v únoru?

Už se také nemůžete dočkat, až budeme moci vysévat semínka? A proč nezačít už teď? Venku sice panuje pěkný nečas, ale doma na parapetu u okna a ve vytápěných sklenících je teploučko. Ideální čas na předpěstování sazeniček!

Někomu se může zdát, že vysévání semen v únoru je poněkud předčasné. Ale není tomu tak. Některé rostlinky mají dlouhou vegetační dobu, a tak je jejich včasné předpěstování dokonce nutné, protože by jinak na záhonu nestihly dozrát. U jiných rostlin zase chceme stihnout více sklizní, a navíc to bývají otužilci, kteří vítají chladnější počasí a krátké dny.

Raný salát

Pokud máme rádi saláty, můžeme začít s výsevem raných odrůd. Jejich pěstování je hračka, vzhůru do toho! Stačí si připravit nějakou mělkou nádobu, do které vložíme substrát. Není ho potřeba příliš mnoho. Salát má semínka maličká, proto je nesmíme sázet příliš hluboko, aby to klíčky neměly ke světlu moc daleko. Semena stačí vložit do hloubky 0,5–1 cm. Pokud chceme, aby nám rostlinky vzešly co nejdříve, zajistíme jim teplotu 25 °C, ale ne více, protože jejich klíčivost pak výrazně klesá. Až jim vyraší a dorostou první dva pravé lístky, můžeme drobné salátky přepikýrovat do vlastních nádobek, aby pro sebe měly větší prostor. Když trochu povyrostou, přemístíme je do pařníků nebo skleníků. Za příznivého počasí můžeme v dubnu sazenice vysadit i ven na záhon. Pamatujme, že salát má raději chladnější období roku, ale na jaře se rád sluní. Nesázejme jej na čerstvě pohnojený záhon, to přímo nesnáší, protože je na něj zemina příliš bohatá na živiny.

Kedlubny, brokolice a květák

Je to pěkná nenasyta, tahle košťálová zelenina! Pro svůj růst potřebuje půdu bohatou na živiny a humus, nesnese chudou zem. Proto je nejlepší připravit jí záhon už na podzim – tím, že jej řádně prohnojíme. Při předpěstování těchto košťálovin mějme na paměti, že se jim nejlépe klíčí při teplotě 20 °C. Při výsevu postupujme stejně jako u salátu – až budou mít rostlinky asi 3 nebo 4 pravé lístky, můžeme sazeničky přepikýrovat do vlastních květináčků či kelímků. Pozor je třeba dávat při přesazování kedluben – nikdy je nesázejme hlouběji, než jak rostly předtím. Na jejich stoncích, které bychom takto mohli nechtěně ukrýt pod zemí, by se nevyvinula bulva, kterou chceme později sklízet Na konci dubna můžeme sazenice otužovat. To znamená, že malé rostlinky vynášíme přes den na stále delší chvíle ven, aby si postupně zvykaly na venkovní teploty. Poté sazenice můžeme přesadit ven na záhon. Když je přikryjeme netkanou textilií, uděláme dobře. Netkanka vytvoří pro rostlinky příjemné mikroklima a zabrání škůdcům, aby si na nich smlsli.

Rajčata, papriky a lilky

Tahle parta má stejné nároky na živiny v půdě jako již dříve zmíněná košťálová zelenina. Navíc ale miluje teplo! Nejlépe se jí klíčí při teplotě 25 °C a více. Sazeničky rajčat je dobré po vzejití přesunout na místo, kde je teplota kolem 19 °C, aby se příliš „nevytahovaly”, tedy aby nám nevyrostly vysoké, ale hubené a křehké sazenice. Ze stejného důvodu se setím jejich semen počkejme až do druhé poloviny února. Lilek je obzvlášť teplomilný a nejvíce se mu daří ve skleníku. Nezapomeňme, že tyto rostlinky jsou velmi choulostivé, a tak je můžeme přesazovat na venkovní záhon až po zmrzlých. Vyberme jim místo zalité sluncem, aby jejich plody dobře zrály. Rajče i lilek si při přesazování můžeme dovolit vložit do půdy hlouběji, zvětší se jim kořenový systém. 

Ředkvičky a mrkve

Ach, těch barev! Ředkvičky a mrkve mají snad tu nejpestřejší paletu barev. Pokud máme k dispozici teplé pařeniště nebo vytápěný skleník, můžeme tuto zeleninu vysévat už v únoru přímo do země. Raným odrůdám stačí pro růst krátký zimní den. Semínka vysévejme mělce. Až rostlinky vzejdou, je dobré je vyjednotit, aby měly dostatek prostoru. Vytrhané rostliny nevyhazujme – omyjme je a ozdobme si jimi třeba chleba s máslem či pomazánkou. 

Celer

Máte rádi celer? A máte raději ten řapíkatý, nebo bulvový? Pokud si na něm chceme pochutnat, musíme si ho nejdříve předpěstovat. A protože má dlouhou vegetační dobu, teď v únoru nejvyšší čas! Můžeme jej začít vysévat klidně už v lednu, ale únor je tou pravou dobou. 

Bazalka

Tak tuhle bylinku mají rádi snad všichni! A neměla by chybět v žádné kuchyni. Pokud máme rádi změny a zajímavé chutě, můžeme si vypěstovat i velmi netradiční odrůdy bazalky. Třeba citronovou nebo skořicovou, na čaj je nejlepší ta posvátná. A čím dříve si bazalku začneme pěstovat, tím dříve ji budeme moci přidávat do dobrot! Vyséváme ji velmi mělce – semínka stačí vložit do hloubky 0,5 cm. Při klíčení má bazalka ráda vyšší teploty kolem 25 °C, proto si doma přitopme nebo dejme truhlík k topení. Dále ji přesadíme do truhlíčku nebo na záhon – ale až po zmrzlých. Bazalka má nejraději propustnou humózní (vyživenou) půdu, v té si přímo lebedí.

Květiny

Předpěstovat se vyplatí také některé květiny. Pokud se už nemůžeme dočkat jejich květů, dejme se do setí! V únoru můžeme začít třeba s jiřinkami, které nesměly chybět na záhonech našich babiček. Nejlépe klíčí při 18 °C. Ven s nimi ale nepospíchejme, nemají rády mráz. S výsadbou předpěstovaných sazeniček počkejme do konce května.

Kdo má rád husté bochánky plné kvítků, předpěstuje si lobelku! Její drobné fialové květy jsou potěchou pro každé oko. Lobelka se nejvíce vyjímá v květináčích, ze kterých její hustý porost přímo přetéká. Ven ji můžeme přemístit až na konci května, aby nám nezmrzla.

V únoru můžeme začít i s předpěstováním limonek, okrasného tabáku nebo třeba kohoutku. Čím dříve s předpěstováním začneme, tím dříve se budeme moct těšit z jejich květů nejen my, ale i včelky, čmeláci a jiný hmyz, který rád uvítá takovou hostinu. Předpěstované sazeničky kohoutku můžeme přemístit ven na jaře. Limonka Suworova snese přesazení již v březnu, s ostatními druhy limonek ale počkejme až do druhé půlky května. S tabákem je to různé, záleží na odrůdě. Některá je zimomřivá a s jejím přesazením musíme počkat, až odezní přízemní mrazíky, jiná zvládne chladnější teploty a může být venku dříve.