Doprava ZDARMA na objednávky nad 1500 Kč.

Malá zahrada na balkoně i okenním parapetu

Pokud se na vás ze všech stran hrnou nápady, co letos na zahradě vypěstovat, a vy jen v duchu smutníte, protože bydlíte v bytě, tento článek je pro vás. Přečtěte si řádky, které budou jako voda na vaše vnitřní semínko zahradníka. Probuďme ho spolu k životu! 

 

 DSC02374

 

Objevit své možnosti

 

Prvním krokem, který je dobré udělat, je prozkoumat své možnosti. Vezměte do ruky tužku a papír a svůj balkon prozkoumejte. Jak je široký, jak je dlouhý a jakou má asi nosnost? Obhání ho zábradlí, kterým prochází slunce, nebo je kolem dokola plné zábradlí? Jste-li doma, pozorujte, kolik hodin slunečních paprsků je vašemu balkonu dopřáno. A na jakou sluneční stranu je balkon natočený. Brání slunci strom, který tvoří na vašem balkonu stín? To jsou všechno otázky, na které prvně musíte znát odpovědi. Podobně zmapujte také okenní parapet. U něj je důležitá hlavně jeho šířka a délka a také skutečnost, jestli je parapet svažitý, či rovný. Až poté můžete začít plánovat, jaké pěstební nádoby si pořídíte a kam je umístíte. 

 

Alfa a omega balkonového (i parapetového) pěstování

 

Světová strana, na kterou je váš balkon či parapet otočený, je jeden z hlavních faktorů pěstování bez zahrady. Pojďme si o orientaci na světovou stranu něco říct. Nejvíce osluněný balkon je ten, který je otočený na jižní stranu (a není zastíněný protilehlým domem či korunou velkého stromu). Tehdy na něj slunce praží celý den, od rána do večera. To je dobrá zpráva, pokud si přejete mít bohatou úrodu a nevadí vám se o rostliny v létě více starat. Silné jižní slunce totiž zaručí, že vaše rajčata a papriky nebudou mít problém dozrát, balkon i kuchyni vám provoní středomořské bylinky a dařit se bude i kvetoucím rostlinám, jahůdkám a různé zelenině. V létě však bude potřeba rostliny často (každý den) zalévat, některé bude čas od času potřeba také zastínit. 

 

Rostliny pěstované na západně orientovaném balkoně nachytají dostatek odpoledního slunce. Výhodou je, že nebudou tolik zasaženy poledním sluncem jako rostliny na balkoně jižním. Proto nebude potřeba je tolik zalévat, jejich plody však budou mít dostatek slunce, aby dozrály. Podobně jako na jižním balkoně i zde můžete pěstovat v podstatě cokoliv. 

 

Méně slunce poskytne rostlinám balkon orientovaný na východ. Ranní sluníčko bude svědčit všem stínomilným rostlinkám (třeba bylinkám) a zelenině krátkého dne. Mezi tu patří ředkvičky, odrůdy drobné mrkve, saláty i špenát. Dařit se tu však bude i jiné zelenině. Plody však budou zrát o dost déle než na balkoně jižním či západním. Kdo si počká, ten se však dočká. 

 

Balkon orientovaný na severní stranu slunce pravděpodobně nezalije svým svitem vůbec. Vsaďte na jistotu a pěstujte bylinky. Nespleťte se a rozhodně nesahejte po středomořských bylinkách, které potřebují slunce. Vyberte ty, které jsou hodně šťavnaté a aromatické – pažitku, řeřichu, petrželku, meduňku, mátu, libeček a medvědí česnek. Nemusíte se ani bát vyzkoušet pěstovat špenát a polníček. Výhodami na sever otočeného balkonu je jistě menší potřeba rostliny zalévat. 

 

Domov bez hypotéky

 

Velmi důležité jsou při balkonovém pěstování nádoby, ve kterých rostliny rostou. Ty je potřeba vybavit kvalitním substrátem a nikdy nezapomenout pravidelně doplňovat vodu a občas i živiny. Jak vybrat vhodný materiál? Každý balkon má svou nosnost, kterou je dobré znát, abyste ho příliš nepřetěžovali. 

 

Plastové nádoby jsou lehké a dobře drží vodu. Díky plastu si můžete na balkon či terasu pořídit i poměrně velké nádoby (třeba ty primárně určené pro drobné kultivary jabloní). Nevýhodou je, že v plastu kořeny příliš nedýchají, a rostlina se tak dá snadno ulít. Přemíra vody rostlinám často vadí víc, než málo vody. Plastové nádoby snadno přesunete a na zimu je nemusíte uklízet, protože odolají i mrazu.

 

Vsadit můžete také na terakotové květináče, které vypadají pěkně (časem také chytnou patinu) a kořeny rostlin v nich dýchají. Jsou však o dost těžší a také dražší než květináče plastové. Rostliny je v nich potřeba pečlivěji zavlažovat, protože materiál dýchá, a tak hlína dříve vysachá. Na zimu je dobré je uklidit do garáže či do sklepa, aby se vám investice neprodražila – na mrazu mohou prasknout. 

 

Máte-li kutilského ducha, nebojte se experimentovat a nádoby vyrobit z nepotřebných věcí, které najdete doma. Ať už to bude dřevěná bedýnka, starý plastový nebo nerezový kyblík, jutový pytel. Nebo vymyslete něco ještě dočista nového! Nikdy však nezapomeňte na dno improvizované nádoby vyrobit díru na odtok přebytečné vody. Rostliny se v nádobě zkrátka nesmí utopit! Na výrobu nádob samozřejmě nepoužívejte materiál, který je ošetřený chemií, jež by se do substrátu mohla uvolňovat. Úroda by tak nemusela být příliš zdravá. 

 

Chcete-li osázet okenní parapet, využijte prostor chytře. Vybrat můžete dvě větší nádoby, které osadíte rostlinkami, které se k sobě hodí. Více o dobrých kombinacích napíšeme v dalším článku. Hlavně však dejte pozor, aby byly nádoby dobře připevněné k parapetu, přesněji řečeno k oknu. Použijte na to třeba provázky. Ujistěte se hlavně kvůli bezpečnosti kolemjdoucích – tedy vlastně „pod okny jdoucích”. 

 

Vybavená garsonka 

 

Pomyslnou garsonku rostlin, jejich pěstební nádobu, je dobré vybavit kvalitním substrátem. Pamatujte na to, že rostliny pěstované na balkoně jsou na vás dočista závislé. Živiny potřebné pro svůj růst tedy musí najít v substrátu a zálivce. V nabídce substrátů najdete ty určené přímo pro balkonové pěstování, zvolit můžete také substrát na bylinky či substrát na pokojové rostliny. V nabídkách hobby marketů dnes najdete i substrát bez rašeliny, který doporučujeme vyzkoušet. Nenajdete-li substrát bez rašeliny připravený, můžete si pořídit zahradní kompost a smíchat ho s velmi jemně nadrcenou dřevní štěpkou. Rašelina je totiž cenný neobnovitelný zdroj, její masivní těžba nevratně ničí životní prostředí nás všech.  Zahradníci se bez ní s trochou snahy hravě obejdou. 

 

Aby byla naše garsonka pro rostliny kompletní, je potřeba myslet na její závlahu. Na zalévání rostlin se nejvíce hodí dešťová voda. Není tvrdá jako voda z kohoutku, a tak nedochází k zanesení substrátu minerály. Dešťová voda také mívá optimální teplotu. Nemáte-li možnost svézt vodu z okapu do nádoby na balkoně, použijte vodu kohoutkovou, jen dobře odstátou. 

 

Jak již bylo řečeno, rostliny jsou závislé na živinách ze substrátu a vody. Čas od času je dobré rostliny přihnojit. Ideální je tekuté hnojivo z kompostu, takzvaný vermifluid. Výrobci mu dávají různá jména. Ti, kdo doma kompostují pomocí žížal, ví, že se hnojivu říká také „žížalí čaj“. Je to tekutina, kterou žízaly vyždímaly z rostlinného odpadu, převážně odřezků z domácnosti. Tekutina je plná živin, které rostliny na balkoně zkrátka potřebují. 

Rostliny zalévejte večer nebo brzy ráno přímo ke kořenům. Nenechávejte rostliny stát ve vodě, která stekla do podmisky. Jejich kořeny by mohly trpět přemokřením a případnou hnilobou. 

 

Vlastní hnojivo a humus

 

Chcete-li zabít dvě mouchy jednou ranou, pusťte se do kompostování. Dnes již existuje pár možností, jak efektivně zpracovat odřezky a zbytky z kuchyně ve výživný humus a hnojivo pro rostliny na balkoně. Organický odpad je ten, který jediný v koši smrdí. Zároveň je to také největší část směsného odpadu. Zpracovat ho do humusu je tedy chytré řešení, jak posílit rostliny a zároveň snížit množství odpadu domácnosti. Zvolit můžete vermikompostování, kdy je organický odpad zpracováván pomocí žížal. Bokashi kompostér zase zpracovává odpad formou fermentace. Kompostovat můžete také se sousedy ve vnitrobloku pomocí zahradního kompostéru. Jako výživu můžete použít i bylinkové čaje. Hodí se například heřmánek nebo kopřiva. Čaj dobře vychlaďte a nařeďte. Vyzkoušet můžete také kávový lógr, který je plný živin.