Jak správně vysévat a sázet

zahrada2019-04991-2

 

V nedávném článku jsme si ujasnili, co a kam do zahrady vysadit. Máte o tom dobrou představu, nebo jste si dokonce nakreslili plán a do něj vepsali jednotlivé druhy rostlin. Jak dále postupovat, aby se představa bohaté úrody stala skutečností? 

 

Předpěstovat, nebo vyset? 

 

Nejste-li dlouholetý zahradník, nemusíte vědět, že můžeme rostliny rozdělit do dvou skupin: na rostliny, které musíme doma předpěstovat, a na ty, které vyséváme rovnou na záhon. Proč tomu tak je? Některé rostliny by v našich klimatických podmínkách nepřežily mráz. Pokud bychom je vyseli na záhon až po mrazech, nestihly by jejich plody dozrát. Proto je potřeba jejich semínka doma chvíli hýčkat, aby přišla na záhon už silná připravená rostlinka. 

 

Obecně je potřeba předpěstovat rostliny s dlouhou vegetační dobou. To je doba, kterou rostlina potřebuje, aby vyrostla ze semínka a její plody stihly dozrát. Konkrétně se jedná o rajčata, papriky, celer, okurky, dýně, melouny i některé druhy květin. S předpěstováním je třeba začít do poloviny března.  

 

Rovnou na záhon můžete vyset rostliny s krátkou vegetační dobou či rostliny, které snesou mráz. Jedná se hlavně o kořenovou zeleninu – mrkev, petržel i pastinák, ředkvičky, cibuli, hrášek, košťáloviny, různé druhy salátů, rukolu i špenát. S většinou můžete začít už v dubnu. 

 

Každá zelenina to však má trochu jinak, a tak se informujte na obalu. Pokud vám někdo semínka daroval, pořádně ho vyzpovídejte. Zeptejte se nejen na dobu výsevu, ale i na potřeby rostliny. Kde rostlinu pěstoval a jak se jí dařilo? Je dobré to vědět. 

 

zahrada

 

Předpěstování krok za krokem

 

Řekněme, že před vámi právě leží sáček se semínky, které potřebují předpěstovat, a vy si nejste jisti, jak na to. Co teď? Od semínka k rostlince na záhoně vás čeká 8 kroků.  

  

První krok – vhodné nádoby

 

Na předpěstování semínek si připravte mělkou širší nádobu, kterou před použitím dobře umyjete. Použít můžete také klasický sadbovač, který pořídíte v zahradnictví. Jedná se o širší nádobu rozdělenou do malých komůrek. Vystačíte si však i s jakoukoli mělkou plastovou nádobkou či malými květináčky. 

 

Výhodou koupeného sadbovače je, že se většinou dá přikrýt průhledným víkem. K čemu víko je? Vytváří nad rostlinami mikroklima: udržuje teplotu a hlavně zabraňuje vyschnutí zeminy. Takové víko si samozřejmě můžete doma také vyrobit. Jen je dobré myslet na to, aby víko dýchalo a substrát z přebytku vlhkosti neplesnivěl. 

 

To je také důvod, proč na předpěstování vybrat mělké nádoby. Podobně jako není dobré přesazovat květinu do příliš velkého květináče, není ani dobré vysévat semínka do příliš velké či hluboké nádoby. Vlhkost se v přebytečném substrátu drží a vytváří dokonalé prostředí pro plíseň. My však chceme pěstovat rostliny, ne plíseň Jarmilku. 

 

Druhý krok – substrát

 

Semínka ze začátku nepotřebují nic víc než dostatek vláhy, slunce a optimální teplotu vzduchu. Je tedy předně potřeba, aby byl substrát dostatečně vlhký. Použít můžete univerzální substrát, který máte zrovna doma, nebo substrát pro předpěstování vyloženě určený. 

 

Na trhu již najdete zahradnické substráty bez rašeliny. Jsem za to ráda. Rašelina je totiž velmi cenný přírodní zdroj, který potřebuje dlouhá tisíciletí, aby v bažinách z rostlinného materiálu vznikl. Té evropské rašelině je prý asi 9 000 let. Nejen, že je rašelina neobnovitelný přírodní zdroj, ale představuje také domov pro mnoho jedinečných živočichů a rostlin. Proto se začíná mluvit o tom, že není příliš rozumné ho těžit. Rašelina v substrátu hlavně zadržuje vodu a udržuje pH. To dokáže také zahradní kompost a dřevěná štěpka. 

 

Je dobré si substrát přesypat do větší nádoby, dobře ho v rukách promnout, rozmělnit a také provlhčit. Použít na to můžete rozprašovač s vodou. 

 

BANNER SEMÍNKA

 

 

Třetí krok – výsev semínek, hloubka a hustota

 

Mělkou nádobu či malé květináčky naplňte promnutým a navlhčeným substrátem, který do dna lehce rovnoměrně zatlačte. Podle tvaru a velikosti nádoby do substrátu prstem naznačte buď mělké řádky, nebo dírky. Jak hluboké mají řádky být? To záleží na velikosti semínek. Velmi jemná, malinká semínka řádky vůbec nemusí mít, stačí je vyset na rovný substrát a pak je pouze „pocukrovat“ jemnou vrstvou zeminy. Větším semínkům vytvořte řádky asi 2–3x hlubší, než jak jsou semínka velká, a jemně je zahrňte substrátem. 

 

Velmi jemná semínka je dobré vyset tak, jak vám to přijde pod ruku. S jemnými semínky je těžké manipulovat, a také ne všechna vzejdou. Nevadí, když budou vyseta nahusto. Mezi většími semínky nechte asi 3cm rozestupy. 

 

 

Čtvrtý krok – označení semínek

 

Zdá se to být zbytečné, ale na tento krok je dobré nezapomenout. Vysetá semínka určitě opatřete označením, abyste věděli, co tam právě klíčí. Za pár týdnů a měsíců se vám nápis bude hodit. Třeba sazeničky cuket, melounů, dýní i patizonů je od sebe opravdu těžké rozlišit. 

 

 

Pátý krok – vláha

 

Vysetá semínka hned zavlažte. Pro začátek je na to ideální rozprašovač, který zajistí, že semínka vodou z konvičky nevyplavíte. Semínka zavlažujte pravidelně, podle teploty v místnosti. Obecné pravidlo však zní: vláha nesmí nikdy vyschnout, jinak vyschne i semínko. A je to právě voda a slunce, co semínko budí a nabádá ke klíčení. 

 

 

Šestý krok – světlo

 

Semínka k životu budí světlo a potřebují ho poměrně dost. Nádoby s vysetými semínky tedy umístěte na vnitřní okenní parapet okna, kde je nejvíce denního světla. Ideální je okno orientované na jih.

 

Občas je potřeba semínkům přidat světla víc, než ho ze slunce dostanou. Uvažujte o tom hlavně v případě, že máte tmavší byt nebo pokud je často zataženo. Můžete na to využít obyčejnou lampičku s led žárovkou, která nebude spotřebovávat příliš energie. V praxi to může vypadat tak, že rostlinky pod světlo postavíte ve chvíli, kdy večer přijdete z práce. Pokud vám na sazeničkách hodně záleží, můžete je pod světlem nechat až 16 hodin denně. 

 

Jak poznáte, že mají rostlinky světla málo? Buď nechtějí vůbec začít klíčit, nebo ze substrátu vyrazí a potom se natahují do výšky. Znamená to, že hledají světlo. 

 

 

Sedmý krok – přepichování

 

Až sazeničky vzejdou a zesílí, bude potřeba je z jejich „inkubační“ nádoby přemístit do vlastních „pokojíčků“. Připravte si menší květináčky, substrát a párátko či pinzetu. Postupujte opatrně. Substrát okolo sazeniček nejprve rozhrňte párátkem, poté všechny rostlinky jemně vyjměte a postupně je zasaďte do nového substrátu. Každou sazeničku zvlášť do svého květináče. 

 

Ve vlastních nádobách se o ně starejte podobně jako doteď, zhruba do poloviny května. Nezapomeňte si nádoby znovu označit a hlídat, že mají rostlinky dostatek vláhy. 

 

Osmý krok – vysazení rostlin na zahradu

 

Po zmrzlých pánech Pankráci, Serváci a Bonifáci nastane čas „odchované děti“ vyprovodit z domu. Teď už patří na záhon! A tam se jim teprve bude dařit. Každá rostlina potřebuje jiný prostor, proto se řiďte rozestupem rostlin popsaným na obalu semínek. 

 

Záhon je dobré zrýt a zeminu rozmělnit. Pomocí rýče nebo motyčky vytvořte dostatečně velké díry. Květináček jemně stiskněte, zatímco ho pomalu začnete obracet vzhůru nohama. Druhou rukou hlídejte, aby vám sazenička nevypadla. Sazeničku vložte do díry a přihrňte ke kořenovému balu zeminu. 

 

zahrada2019-06684

 

Vysévání na záhon

 

Semínka jiných rostlin je možné vysévat rovnou na záhon. Informaci se zase dozvíte na obalu semínek. Obecně se jedná o kořenovou zeleninu, košťáloviny, luštěniny a saláty. 

 

Políčko zryjte, zeminu rozmělněte a hráběmi urovnejte. Druhým koncem motyčky vytvořte řádky, do kterých poté zasejete semínka. Řádky je dobré si zase označit, abyste nezapomněli, co v nich klíčí. Semínka přihrňte zeminou a dobře prokropte vodou. Pak už stačí jen vyčkávat a těšit se z prvních lístků. 

 

V březnu a dubnu vysejte mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, cibulku, pažitku, salát a rukolu, špenát, různé košťáloviny a hrášek. 

 

Na jaře vysévejte rané odrůdy těchto druhů zeleniny. Jedná se o rostlinky, které prospívají, když je den ještě krátký. Pokud mají více denního světla, než potřebují, začnou takzvaně vybíhat do květu. Oproti dřívější praxi nyní rostlinky, bohužel, do květu vybíhají častěji a častěji. Je to dané změnou průběhu ročních období. V létě potom můžete vysít pozdní odrůdy, které budou na delší den více přizpůsobené. 

 

V dubnu a květnu přijde čas na fazole a větší druhy salátů.