Jak si správně naplánovat setí a sklizeň

Vezmeme to od začátku. Víte, co a kde chcete letos pěstovat? Pravá zahradní sezóna začíná ještě předtím, než vysejete první semínko. Předně je totiž dobré vědět, jaké máte pro pěstování podmínky, a zároveň si ujasnit vaše očekávání. Následně se rozhodnete, které rostliny se do vašeho prostoru nejlépe hodí a kam je umístíte. 

 

Slunce a světová strana

 

Orientaci na světovou stranu je potřeba vědět hlavně u balkónu a okenního parapetu. Neuškodí si ji ujasnit ani na zahradě, zvlášť pokud máte v blízkosti například zeď domu či garáže nebo velký strom. Zeď, do které se opírá jižní slunce, dodá rostlinám další várku tepla, proto je dobré ji využít pro pěstování rajčat a paprik. Stín zase poslouží při pěstování stínomilných rostlin, především bylin a salátů. Proto své teritorium dobře zmapujte a pozorujte, kolik slunečního svitu (a kde) váš prostor přes den získá. 

 

V tom je specifické hlavně balkonové pěstování. O něm se brzy rozepíšu v samostatném článku. 

 

 

Využijte prostor chytře

 

Abyste věděli, kam jaké rostliny umístit, sestavte si plán zahrady. Stačí si na papír načrtnout zahradu s jejími dominantami: zakreslete stromy, keře, posezení, trávník nebo louku a záhony. Do plánku zaznamenejte také oslunění, které jste již vysledovali. Pokud se teprve rozmýšlíte, kam záhony umístit, zvažte nejen délku oslunění, ale i vzdálenost od domu a zdroje vody. Většinu zeleniny, ze které chcete mít šťavnaté a dobré plody, bude potřeba v létě zalévat denně. Bylo by tedy pěkně nepraktické s každou konví přebíhat zahradu z jednoho konce na ten druhý. Tedy pokud nechcete mít zahradničení zároveň jako posilovnu. 

 

 

Do plánu můžete zapisovat vybrané rostliny. Co a kam umístit naplánujte podle potřeb rostlin. Rajčata, papriky i dýně budou potřebovat opravdu hodně slunce, zatímco salátům a kořenové zelenině postačí okolo 5 hodin slunce denně. Podobně jsou na tom některé bylinky. Středomořské druhy, levandule, tymián a rozmarýn si na slunci vyloženě lebedí. Jinak je na tom voňavá máta, aromatický libeček a petrželka – tyto bylinky mají rády spíše polostín. 

 

Vytyčit prostor na zahradě můžete i pro květnatou louku, která přinese hned několik výhod. Jeden z nich je praktický – louka se na rozdíl od trávníku nemusí pravidelně sekat. Bohaté společenství rostlin a jejich kořenů zadržuje vodu pro sebe i okolní rostliny, a lépe tak snese parné dny. Naopak z trávníku se brzy stane suchá poušť. Rostliny louky kvetou v různou dobu, proto vám květnatá louka bude dělat radost celé léto. A nejen vám, i dalším návštěvníkům vaší zahrady – lidským i hmyzím. 

 

 

Kamarádi do deště i přirození rivalové

 

Využijte prostor, který máte, hravě. Nebojte se vytvořit záhon třeba okolo kmenu ovocných stromů. Stín, který poskytuje koruna, bude prospívat salátům, stínomilným bylinkám, kedlubnám i některým trvalkám. Na část kompostu, který je bohatý na živiny, vysaďte dýni, meloun nebo cuketu. Popínavé druhy fazolí a hrachu přimějte, aby vám porostly plot, a vytvořily tak přirozený stín na záhoně. 

 

Některé rostliny se spolu snesou, jiné mají z přítomnosti druhé rostliny vyloženě radost. Předně bychom se měli snažit sázet k sobě rostliny, které mají na pěstování podobné požadavky. Pokud se budete pídit po vhodných vztazích rostlin na záhoně podrobněji, zjistíte zajímavé kombinace, kterých zkrátka musíte využít! 

 

Mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejte dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou. Vzhledem k tomu, že má tato zelenina odlišné nároky na závlahu, je potřeba vyset tři řádky: doprostřed kořenovou zeleninu a na jednu a druhou stranu cibuli. Zaléváme jen prostředek, kořenovou zeleninu. Přebytečná vláha se pak dostane i k cibuli, která jí bude mít tak akorát a nebude uhnívat. 

 

 

A co dalšího dávat k sobě?

 

Rajčata kombinujte se salátem, fazolí keříčkovou, mrkví a petrželí, celerem, červenou řepou, špenátem, česnekem, cibulí a porkém, ředkvičkami, ředkví, kapustou, zelím, kedlubnami i čínským zelím. 

 

Salátu se bude dařit s ředkvičkami, ředkví, kapustou, zelím, kedlubnami i čínským zelím. Naopak se nemusí s brokolicí, petrželí, špenátem, česnekem, pórkem a jahodami. 

 

Kdo se naopak k sobě nehodí? 

 

Čínské zelí se nesnese s ředkvičkami, kapustou, zelím a kedlubnou, bramborami a pórkem. 

 

Česnek, cibuli a pórek rozsaďte od polníčku, hrachu a keříčkové fazole. 

 

Využít můžete také přirozené rivality říše rostlin a živočichů. Co je pro jednoho postrach, je pro druhého pochoutka! Jednoduše řečeno: čím více druhů rostlin a květin vysejete a čím více různých druhů živočichů na svou zahradu přilákáte, tím lépe. Bohatá a rozmanitá skladba zahrady je totiž jako celek méně náchylná vůči negativním elementům. Možná se budete divit, ale třeba takový ježek je zvířátko, které miluje žížaly, červy a také housenky. Pokud mu poskytnete dostatečně velkou díru v plotě, roh zahrady neuklizený od listí a větví, kde bude moct nocovat, v parných dnech mu na zahradu dáte misku vody, za odměnu vám pomůže se škůdci úrody. Podobně se s vámi sžije také ještěrka, která se ráda usídlí v hromadě větví. Zajímavé také je, že na zahradě, kde žijí slepice, nejsou červivá jablka… Červ obaleč jablečný slepici zkrátka neunikne! Květnatá louka zase přiláká mlsný hmyz, který některé druhy rostlin potřebují pro opylení.